Ořešák vlašský 'Buccaneer' (Juglans regia 'Buccaneer') je odrůda nizozemského původu, ceněná pro samosprašnost, raný nástup do plodnosti a kompaktnější růst, než jaký má běžný semenáčový ořešák. Dorůstá deseti až patnácti metrů a tvoří širokou, poměrně řídkou korunu s velkými lichozpeřenými listy, které po rozemnutí výrazně voní.
Ořechy jsou velké, oválné, se světle hnědou, poměrně tenkou skořápkou. Řadí se mezi takzvané polopapíráky, tedy typy se slabší skořápkou, která se snadno louská, ale ještě dostatečně chrání jádro před vysycháním a škůdci. Jádro je světlé, plné, dobře se vyjímá vcelku a chutná jemně sladce, bez výrazné hořkosti. Ořechy dozrávají v průběhu října; zralost poznáme podle pukajícího zeleného oplodí a samovolného opadu.
Odrůda je převážně samosprašná. Ořešák je jednodomý s odděleným kvetením samčích jehněd a samičích květů, přičemž oba typy nekvetou vždy současně; u 'Buccaneeru' se termíny překrývají dostatečně na to, aby strom plodil sám. Přítomnost dalšího ořešáku v okolí ale zvyšuje vyrovnanost úrody mezi ročníky. Do plodnosti nastupuje čtvrtým až pátým rokem po výsadbě, což je proti semenáčům, které čekají i deset let, zásadní rozdíl.
Odrůdové ořešáky se pěstují roubované. Podnož, nejčastěji semenáč ořešáku vlašského nebo černého, ovlivňuje ujímavost, bujnost a odolnost proti půdním patogenům; roubování je zároveň jediný způsob, jak zachovat odrůdové vlastnosti, protože ze semene vzniká vždy odlišná rostlina.
Stanoviště má být teplé, slunné, ve volném prostoru – ořešák nesnáší zastínění a sám silně stíní. Půda hluboká, hlinitá až hlinitopísčitá, propustná, s neutrální až mírně zásaditou reakcí kolem pH 6,5 až 7,5. Mrazuvzdornost dřeva sahá zhruba k minus dvaceti osmi stupňům, riziko představují pozdní jarní mrazíky poškozující rašící letorosty. Řez se provádí výhradně v létě nebo koncem zimy v době plné vegetace, protože ořešák v předjaří silně roní mízu.
Ořechy se konzumují syrové i pražené, používají se do cukrářských výrobků, salátů a omáček, lisuje se z nich olej. Nezralé zelené ořechy sbírané kolem svatojánské noci slouží k výrobě ořechového likéru a zavařeniny. Skladují se ve skořápce v chladu a suchu, kde vydrží celý rok.
Ořešák tvoří hluboký kůlový kořen a starší stromy se prakticky nedají přesazovat, výběr stanoviště je tedy konečný. Do okolí se navíc uvolňuje juglon, látka potlačující růst řady rostlin, takže pod korunou se daří jen omezenému okruhu druhů. Odstup od budov, chodníků a jiných dřevin má být nejméně deset metrů. V prvních letech se kmen chrání před osluněním a před poškozením zvěří.
Odrůda 'Buccaneer' pochází z Nizozemska, kde vznikla ve druhé polovině 20. století v programu zaměřeném na ořešáky pro chladnější a vlhčí klima severozápadní Evropy. Jméno v angličtině znamená bukanýr, tedy karibský pirát 17. století. Latinský rodový název Juglans je stažením z Jovis glans, doslova Jupiterův žalud – antické označení vyjadřující, že ořech je nejušlechtilejší z plodů. Přívlastek regia znamená královský, což se odráží i v druhém českém názvu ořešák královský. Označení vlašský připomíná, že se k nám ořešák šířil z Itálie, kterou staří Čechové nazývali Vlachy.