Ozdobnice čínská 'Buraczok' (Miscanthus sinensis 'Buraczok') se kupuje kvůli listu, což je mezi červeně laděnými odrůdami tohoto druhu obrácené pořadí. 'Malepartus', 'Ferner Osten' nebo 'Red Chief' nesou červenou v květenství a jejich olistění zůstává přes léto zelené. Tady je to naopak: čepel má vínový nádech už od vyrašení a od druhé poloviny léta zčervená celá, a spolu s ní i stébla. Registr polských odrůd ji charakterizuje právě bordó zabarvením listů, nikoli latou.
Stavbou je to vzpřímená tráva. Stébla jsou tuhá a stojí kolmo, listy jsou na ozdobnici čínskou neobvykle široké a od stébel se malebně převěšují, takže trs má pevnou kostru a měkký plášť. Číslo k šířce listu neexistuje, polské prameny píšou jen „szerokie"; v milimetrech se tenhle údaj u odrůd ozdobnic nepublikuje. Celková výška je 140 až 150 centimetrů a jde o údaj včetně květenství, protože ani šlechtitel, ani prodejci neoddělují listový trs od laty. Šířka 60 až 80 centimetrů pochází jen z maloobchodu a ověřená není.
Lata je při rozkvětu purpurová a po odkvětu stříbřitá, tedy stejný průběh jako u většiny červenokvětých odrůd. Slabinou podkladů je termín. Zdroje uvádějí pouze „konec léta" bez měsíců a profesní katalogový list se nepodařilo otevřít, takže měsíc rozkvětu doložen není. Pro chladnější polohy západních Čech z toho plyne opatrnost: část odrůd ozdobnice čínské tu v chladném roce nevykvete vůbec a u 'Buraczoku' není čím to vyloučit ani potvrdit. Odrůda tím ale ztrácí méně než jiné. Rostlina, jejíž hlavní barvu nese list a stéblo, splní účel i v sezoně bez lat, kdežto 'Rotfeder' nebo 'Roter Pfeil' by bez květu zůstaly obyčejným zeleným trsem.
Nejbližší sousedkou podle účinku je 'Purple Fall', u níž jméno rovněž míří na podzimní list, a nízká 'Lady in Red' s purpurově červeným podzimním olistěním. Rozdíl je v čase a rozsahu. U 'Buraczoku' nezačíná barvení až s podzimem, vínový tón je v listu od počátku a plné červené dosahuje už v létě; navíc se barví i stébla, což se u žádné z obou jmenovaných neuvádí. Výškou stojí mezi nimi a vysokými odrůdami téhož šlechtitele: 'Hanjero' a 'Miranda' dorůstají kolem dvou metrů i výš, 'Piccolo Rubino' končí kolem 130 centimetrů.
Otevřeně je třeba říct, co o odrůdě doloženo není. Chybí výška samotného trsu, zimní chování suchých stébel a míra samovýsevu; žádný z těchto údajů nebyl publikován. Mrazuvzdornost -28 °C uvádí jen školka šlechtitele jako převod klimatické zóny, měřená hodnota to není. Barva listu u červenolistých trav obecně závisí na světle, proto patří trs na plné slunce; ve stínu sousedních dřevin se tuhá stébla vytahují a přestávají stát kolmo.
V kompozici pracuje jako tmavá vertikála. Šlechtitel ji doporučuje jako solitéru a dominantu záhonu, do kontrastu ke stříbrolistým rostlinám a žlutě kvetoucím trvalkám a také k minimalistickým úpravám s kamenem a betonem, kde vínová barva vynikne proti šedé ploše. V řadě za sebou vytvoří neformální živý plot, který je od jara do zimy neprůhledný jen zčásti a po jarním seříznutí několik týdnů chybí úplně. Množí se dělením trsu, protože semenáče ozdobnic vlastnosti odrůdy nedrží.
Odrůdu vyšlechtil Artur Maj ve školce Szkółka Daglezja v polských Rykách a prodává ji pod svou značkou MajART. Registr polských odrůd Svazu polských školkařů ji vede pod vlastním jménem, bez kódu odrůdové ochrany, čímž se liší od jeho chráněných odrůd 'Boucle' a 'Polonus'. Jméno vychází z polského přídavného jména buraczkowy, tedy řepně vínový, podle barvy červené řepy. Vztahuje se především k listu a stéblům, ne ke květenství, i když lata je při rozkvětu purpurová. Žádné synonymum ani jiné obchodní označení se u odrůdy nenašlo.