Plicník 'Silver Bouquet' (Pulmonaria 'Silver Bouquet') je nízká vytrvalá trvalka z čeledi brutnákovitých, šlechtěná především pro stříbrné olistění. Vznikla v americké školce Terra Nova Nurseries v Oregonu, která se specializuje na stínomilné trvalky, a je chráněna rostlinným patentem. Od starších plicníků se liší mírou postříbření: bílá kresba splývá a pokrývá téměř celou čepel, takže list působí jednolitě kovově.
Trs je nízký, hustý a rozložený do šířky, tvořený přízemní růžicí listů. Listy jsou dlouhé, kopinaté a zašpičatělé, na líci lesklé a téměř souvisle stříbřité; zelená zůstává jen v ojedinělých skvrnách a v úzkém lemu. Povrch je jemně chlupatý, na dotek drsný. V mírných zimách listy vytrvávají, po tvrdých mrazech odumírají a na jaře je nahradí nová růžice. Květenství se objevuje na krátkých olistěných stvolech nad listy: drobné zvonkovité květy v hustých vijanech se otevírají sytě růžové a s dozráváním se barví do jasně modré. Protože obě fáze probíhají současně, kvete jeden trs růžově i modře zároveň. Změnu barvy způsobuje posun kyselosti buněčné šťávy v květu.
Sezona začíná brzy. Květy se rozvíjejí od března a vydrží do května, v chladném jaru i déle; patří k prvním zdrojům nektaru pro čmeláky a včely samotářky. Po odkvětu se rostlina soustředí na list a druhá, výrazně větší generace listů vytvoří pokryvný koberec, který zůstává ozdobný do podzimu. Odrůda je vyšlechtěná jako odolná vůči padlí, které starším plicníkům v suchém létě poškozuje listy; i tak jí vyhovuje vlhčí vzduch. V květnu se odstraňují odkvetlé stvoly, po suchém létě staré poškozené listy.
Stanoviště patří do polostínu až plného stínu: pod stromy, k severní straně staveb, do lesních partií a k severním zdem. Přímé polední slunce listy poškozuje a kresba na něm ztrácí svěžest. Půda má být humózní, propustná a rovnoměrně vlhká, neutrální až mírně zásaditá; těžký zamokřený jíl rostlině nesvědčí stejně jako vysychavý kořenový prostor pod mělce kořenícími dřevinami. Odrůda snáší letní horko lépe než starší plicníky. Mrazuvzdornost je vysoká a v celém Česku bez potíží.
Konečná velikost je nízká a široká: výška trsu 20 až 25 cm, s květními stvoly o něco více, šířka 45 až 60 cm. Rostlina se rozrůstá pomalu krátkými oddenky, netvoří dlouhé výběžky a nezaplevelí okolí. Pro souvislý porost se sází zhruba pět až sedm rostlin na metr čtvereční. Plného vzhledu dosahuje ve druhém až třetím roce, dělení snáší dobře a provádí se po odkvětu nebo na začátku podzimu.
Použití směřuje do stinných záhonů a podrostů, k obrubám cest, do nádob na severních terasách a do lesních zahrad. Stříbrné listy prosvětlují tmavá místa a fungují jako světelný bod tam, kde kvetoucí trvalky selhávají. Kombinují se s kapradinami, bergéniemi, hostami s modrým listem, dymnivkami, sasankami hajními a čemeřicemi; brzké kvetení dobře doplňuje jarní cibuloviny. Jako pokryvná rostlina plicník potlačuje plevel a stabilizuje mírné svahy ve stínu. Ve veřejné zeleni se cení dlouhá ozdobnost listu a to, že trs drží tvar bez zásahu. Ve smíšených stinných výsadbách slouží plicník také jako přechod mezi hrubě strukturovanými listy host a jemnými kapradinami. Přesychavá půda u paty jehličnanů a v kořenovém prostoru javorů mu nesvědčí, list na ní rychle vadne. Na jaře pod ním dobře vyniknou drobné cibuloviny s modrým nebo bílým květem, které odkvétají dřív, než se rozvine druhá generace listů.
Rodové jméno Pulmonaria vychází z latinského pulmo, tedy plíce. Vzniklo v době, kdy se rostliny přiřazovaly k orgánům podle vnějšího vzhledu: skvrnitý list připomínal plicní tkáň, a plicník se proto po staletí užíval v lidovém léčitelství při onemocnění dýchacích cest. Český název je doslovným překladem latinského. Odrůdu 'Silver Bouquet' vyšlechtila americká školka Terra Nova Nurseries v Oregonu, jedno z předních pracovišť zaměřených na stínomilné trvalky, a je chráněna rostlinným patentem číslo 20059. Jméno odkazuje na téměř souvisle stříbrné listy, které v trsu působí jako svázaná kytice. Cílem šlechtění byla vedle kresby listu i odolnost proti padlí a snášenlivost letního horka.