Rákosovka velká 'Aureola' (Hakonechloa macra 'Aureola') je nejrozšířenější pruhovaná rákosovka a měřítko, se kterým se ostatní pestré formy srovnávají. Úzce kopinaté listy nesou široké zlatožluté pruhy střídané úzkými zelenými a sklánějí se z hustého polokulovitého trsu do všech stran, takže rostlina působí jako zlatá vlna stékající k zemi.
Barvu listu určuje světlo víc než u většiny trvalek. Nejsytější zlatou má v polostínu. V plném stínu bledne do limetkově zelené, na plném slunci vybledne až do krémové a v horkém létě se list spálí. Polední slunce jí proto nesvědčí; ideální je místo, kam svítí jen ráno nebo pozdě odpoledne. Na jednom záhonu tak může vypadat pokaždé jinak podle toho, kolik světla kde dopadá.
Listový trs dorůstá kolem 30 cm, v červenci a srpnu nad něj vystoupí nenápadné zelenavé laty do výšky 50 cm. Na podzim se list zbarví načervenale až růžově, k zimě zbronzoví a suché listy zůstávají na rostlině jako zimní ozdoba. Ostříhají se až na jaře před rašením.
Roste pomalu, krátkými oddenky, a do plné velikosti se dostává pět až deset let. Postupně se rozrůstá do širokého trsu. Kdo čeká rychlý půdopokryv, bude zklamán; trs ovšem nikdy nepřeroste sousední rostliny a dlouho drží úhledný tvar. Starší trs se dá na jaře rozdělit a části přesadit, takže se rostlina množí i přímo v zahradě.
Půda má být humózní, propustná a stále vlhká. Sucho snáší špatně, list zasychá a trs chřadne, proto se v letních vedrech zalévá. V našich podmínkách je mrazuvzdorná; když mrzne bez sněhu, ochrání trs kryt z chvojí nebo vlastní suché listy, které se na podzim nestříhají.
Hodí se jako podrost pod stromy, na okraj stinného záhonu u zdi, na stinnou skalku mezi kapradiny a do japonské zahrady. Zlatý list dobře vynikne vedle tmavolistých host. V nádobě převisá přes okraj a ozdobí schody či vstup, v nádobě ale vysychá rychleji a potřebuje pravidelnou zálivku. Několik trsů vedle sebe vytvoří souvislý zlatý pás, který propojí stinné části zahrady.