Třešeň chrupka 'Lapins' (Prunus avium 'Lapins') je pozdní samosprašná třešeň z kanadské výzkumné stanice Summerland v Britské Kolumbii. Vznikla v roce 1983 zkřížením odrůd 'Van' a 'Stella' se záměrem spojit kvalitní plod, schopnost plodit bez opylovače a dobrou přizpůsobivost různým podmínkám. Právě tato kombinace z ní udělala jednu z nejrozšířenějších samosprašných třešní.
Plody jsou velké až velmi velké, váží kolem 8,5 g, mají srdčitý tvar a tmavou slupku. Červená dužnina je tuhá a šťavnatá, jemně voní a sladkost v ní vyvažují kyseliny. Díky pevnosti plody nepomačká manipulace ani přeprava, v chladu vydrží několik dní a v kompotu si zachovají tvar.
Zraje pozdě, v šestém až sedmém třešňovém týdnu, kdy rané odrůdy už jsou dávno sklizené. Jediný strom nasadí plnou úrodu bez cizího pylu, a proto se 'Lapins' hodí do malých zahrad, kam se druhá třešeň nevejde. V sadech se naopak vysazuje cíleně jako opylovač pro středně pozdní a pozdní cizosprašné odrůdy.
Roste středně silně a tvoří polovzpřímenou až rozložitou korunu, která v dospělosti měří zhruba 3,5 až 4,5 m do výšky i do šířky; přesná velikost záleží na podnoži a řezu. Podnože Colt a Gisela drží strom kompaktní a urychlí první úrodu, na ptačím semenáči vyroste strom větší. Bílé květy se otevírají v dubnu až květnu a nepříznivé počasí během kvetení snášejí dobře.
Patří na slunce a do vzdušné polohy, kde koruna po dešti rychle oschne. Nejlépe prospívá v propustné, hlubší a výživné půdě s neutrální reakcí. Stojící voda v půdě poškozuje kořeny; na těžších pozemcích pomůže výsadba na mírné vyvýšení s kořenovým krčkem nad úrovní okolí.
Prosvětlovací řez se dělá po sklizni, tedy v létě, kdy se řezné rány peckovin zacelí dřív a strom méně trpí klejotokem a moniliovým usycháním větví. Na zimní řez třešně reagují špatně. Zralé plody se trhají i se stopkou, protože tak vydrží déle čerstvé. Pozdní dozrávání s sebou nese silnější tlak vrtule třešňové; bez chemické ochrany se proti ní postupuje důsledným sběrem napadených plodů ze stromu i ze země.
Využití je široké: čerstvé ovoce, kompoty, zavařování, koláče, mražení i šťávy. Tuhá dužnina se přitom uplatní všude, kde měkčí rané třešně ztrácejí tvar.
Výzkumná stanice Summerland v kanadské Britské Kolumbii přinesla do světového sortimentu samosprašné třešně. Vznikla tam 'Stella', první samosprašná sladká třešeň, a po ní řada dalších, mezi nimi 'Lapins', 'Sunburst' a 'Sweetheart'. Dříve třešeň v zahradě vždy potřebovala partnera a majitelé malých pozemků se jí proto vyhýbali; samosprašné odrůdy tuto překážku odstranily.