Bobkovišeň lékařská 'Genolia' (Prunus laurocerasus GENOLIA®, odrůdovým jménem 'Mariblon') je stálezelený keř z čeledi růžovitých, vyšlechtěný a chráněný ve Švýcarsku a nabízený výhradně jako plotová rostlina. Od běžných bobkovišní se liší dvěma vlastnostmi, které spolu úzce souvisejí: výrazně vyšší odolností k mrazu a k zatížení sněhem a přirozeně sloupovitým, úzkým habitem.
Listy jsou kožovité, podlouhle obvejčité, na líci lesklé, středně až tmavě zelené, uspořádané hustě po celé délce výhonů. Keř zůstává olistěný i u paty, takže plot nemá „nohy" a nevzniká typický problém prořídlého spodku, kvůli němuž se u jiných stálezelených plotů musí dosazovat nižší patro. Kvete v dubnu a květnu vzpřímenými hrozny drobných bílých květů s jemnou vůní, kterou zdroje připodobňují k šeříku; při teplém podzimu se často objeví druhé, slabší kvetení. Z opylených květů se vyvíjejí lesklé černé peckovice, oblíbené u ptáků. Listy i semena jsou pro člověka jedovaté, protože obsahují kyanogenní glykosidy — to je u bobkovišní běžné, ale v zahradě s malými dětmi to stojí za zvážení.
Sezonní průběh je klidný: rostlina je stálezelená, hlavní přírůstek dělá od května do července a druhou, kratší vlnu v pozdním létě. Zimu přečkává s listy a nepotřebuje kryt. Mrazuvzdornost bývá udávána do zhruba −25 °C, což ji řadí k nejodolnějším bobkovišním na trhu; v extrémně tuhé zimě spojené se zimním sluncem a zmrzlou půdou může list popálit, ale rostlina obráží.
Stanoviště snáší slunné i stinné, včetně severních stran domů a míst pod korunami vzrostlých stromů. Půdu má ráda propustnou, humózní, mírně vlhkou, s mírně kyselou až neutrální reakcí; nesnáší dlouhodobě zamokřená a silně zásaditá stanoviště, kde listy chlorózují. Po zakořenění je odolná i vůči přísuškům a městskému prostředí.
Konečná výška je tři až tři a půl metru, u volně rostoucích rostlin výjimečně kolem čtyř metrů, přičemž šířka zůstává jen kolem osmdesáti centimetrů až jednoho metru. Právě tento poměr je hlavní hodnotou odrůdy: souvislá zelená stěna vzniká na půdorysu, kde se běžná bobkovišeň širokým růstem nevejde. Roční přírůstek je střední, zhruba dvacet až čtyřicet centimetrů, takže funkční clona vzniká za tři až čtyři sezony. Pro souvislý plot se vysazuje dvě až tři rostliny na běžný metr do jednoho pásu; hustší spon urychlí zapojení, ale výsledná stěna je pak náchylnější k prosychání spodních větví.
V zahradě se odrůda používá především na neprůhledné oplocení pozemku, na dělení zahrady na části, na zakrytí opěrných zdí a technických prvků a na protihlukové a protiprachové clony podél komunikací. Snáší řez velmi dobře, včetně zpětného zmlazení do starého dřeva, takže se z ní dá udržovat i nízký plot okolo metru a půl. Používá se i solitérně jako vzpřímený zelený sloup v malé zahradě nebo do velkých nádob na terasách, kde nahradí sloupovité jehličnany a na rozdíl od nich neprosychá zevnitř. Mrazuvzdornost patří u této odrůdy k lepším v rámci druhu; poškození listu se objevuje až při dlouhodobých mrazech pod minus dvacet stupňů, a to zejména na návětrné straně. Poškozené rostliny spolehlivě obrážejí z pupenů ve spodní části a během jedné sezony se stěna opět zapojí. Odolnost listu k padlí a k dírkovitosti je vyšší než u běžných semenných bobkovišní.
Druh Prunus laurocerasus pochází z oblasti Černého moře, z Malé Asie a Balkánu, do evropských zahrad se dostal na konci šestnáctého století a jméno lékařská nese po dřívějším používání listů v lékárnictví — z destilátu se získávala takzvaná bobkovišňová voda. Odrůda GENOLIA® má naopak velmi konkrétní a mladý příběh: byla vybrána ve švýcarském Genolier v kantonu Vaud, kde po výjimečně tvrdé zimě přežila v celé výsadbě jediná rostlina. Právě z ní pochází celý dnešní sortiment, prodávaný pod obchodní značkou GENOLIA® a chráněný odrůdovým jménem 'Mariblon'. Jméno odkazuje přímo na obec, kde byl výběr proveden.