Cypřišovec Leylandův 'Tweeduizendeen' (Cupressocyparis leylandii) je stálezelený jehličnan, mezirodový kříženec cypřiše velkoplodého a cypřišku nutkajského, který patří k nejpoužívanějším dřevinám pro vysoké stálezelené stěny. Selekce 'Tweeduizendeen', v katalozích vedená také pod označením '2001', pochází z Nizozemska a od výchozí leylandky se liší o něco pomalejším, zato hustším a pravidelnějším růstem. Pro živé ploty je to praktická vlastnost: stěna dorůstá do požadované výšky jen o málo později, ale drží kompaktní tvar, mezi sestřihy tolik nerozvolňuje a celkově dává úhlednější výsledek s menším množstvím práce.
Větve jsou zavětvené od paty až k vrcholu a nesou ploché, vějířovitě uspořádané větévky se šupinovitými jehlicemi sytě zelené barvy. Olistění je jemné, na dotek měkké a tvoří souvislý, neprůhledný povrch bez děr, které se u starších výsadeb jiných jehličnanů často objevují. Barva zůstává stejnoměrně zelená po celý rok, bez zimního hnědnutí typického třeba pro některé zeravy. Habitus je úzce kuželovitý s rovným terminálem, takže i neřezané rostliny si podržují pravidelnou siluetu. Květy ani šišky nemají okrasný význam; drobné kulovité šištice se objevují až na starších exemplářích a v tvarovaném plotu prakticky vůbec.
Sezónní proměny jsou u stálezelené dřeviny nenápadné. Hlavní růstová vlna probíhá od jara do časného léta, druhá slabší koncem léta. Roční přírůstek se u této selekce pohybuje kolem 40 až 50 cm, tedy znatelně méně než u nejbujnějších forem leylandky, které přirůstají i přes 80 cm. Mladé letorosty jsou světleji zelené a stěně dodávají svěží dvoubarevný vzhled, během podzimu barevně splynou se starším olistěním.
Stanoviště snese slunné i polostinné, v hlubokém stínu spodní partie řídnou. Půda vyhovuje běžná zahradní, propustná, bez trvalého zamokření; zavedené rostliny krátkodobé přísušky snášejí, výsadby v prvních dvou letech ale potřebují pravidelnou zálivku, jinak jednotlivé kusy v řadě vypadávají. Dřevina dobře roste i v městském prostředí a snáší vítr. Mrazuvzdornost je pro většinu území Česka dostatečná, zhruba do −20 °C; v drsných horských polohách je spolehlivější volbou zerav.
Bez řezu jde o mohutný strom, který v mírném přímořském podnebí dorůstá i přes dvacet metrů; v kultuře se 'Tweeduizendeen' pěstuje téměř výhradně jako tvarovaný plot. Cílová výška stěny se běžně drží mezi dvěma a čtyřmi metry a při dvou sestřizích ročně ji lze dlouhodobě udržet v šířce kolem 60 až 80 cm. Zásadní pravidlo zní: řez nikdy nevést do staré, zcela odlistěné části větví, protože z holého dřeva cypřišovec znovu neobrůstá. Pravidelné mělké tvarování od mládí je proto u této dřeviny důležitější než u listnatých plotů.
Hlavní použití je vysoký stříhaný živý plot a rychle zapojená stálezelená clona proti pohledům, hluku a prachu kolem zahrad, parkovišť i sportovišť. Vysazuje se ve sponu 50 až 70 cm, tedy zhruba dva kusy na běžný metr; hustší spon urychlí zapojení stěny, později ale zvyšuje vzájemnou konkurenci rostlin. Uplatní se také jako neprostupná kulisa za trvalkovým záhonem, pozadí pro kvetoucí keře nebo větrolam na návětrné straně pozemku. Pro nízké ploty do jednoho metru se nehodí; tam odvedou stejnou službu pomaleji rostoucí dřeviny s menšími nároky na stříhání.
Cypřišovec Leylandův vznikl roku 1888 samovolným zkřížením cypřiše velkoplodého a cypřišku nutkajského v parku Leighton Hall ve Walesu; jméno nese po Christopheru Leylandovi, majiteli panství, který první semenáče vypěstoval. Kříženec zdědil rychlost růstu po jednom a odolnost po druhém rodiči, a stal se tak nejvysazovanější plotovou dřevinou Britských ostrovů. Selekce 'Tweeduizendeen' byla vybrána ve školkařské oblasti Waddinxveen v Nizozemsku; jméno znamená holandsky „dva tisíce jedna" a odkazuje na rok 2001, kdy byla vybrána. Do sortimentu se prosadila jako hustší a lépe tvarovatelná náhrada starších, příliš bujných klonů.