Hortenzie latnatá 'Bobo' (Hydrangea paniculata 'Bobo') je opadavý keř trpasličího vzrůstu s registračním jménem kultivaru 'Ilvobo'. Vytváří vzpřímeně zaoblený, hustý trs o výšce zhruba šedesáti až devadesáti centimetrů a šířce devadesáti až sto dvaceti centimetrů, je tedy širší než vyšší. Listy jsou vejčité, sytě zelené a pilovité, výhony krátké, pevné a vzpřímené. Poměr velikosti květenství k velikosti rostliny je u této odrůdy neobvyklý – laty jsou téměř stejně velké jako u odrůd dvakrát vyšších, což keři dodává charakteristický, hustě prokvetený vzhled.
Květenství tvoří kuželovité laty na koncích letorostů. Nasazují se velmi hustě, prakticky na každém výhonu, takže rostlina v plném květu působí souvisle bílá. Laty se otevírají čistě bílé a v průběhu sezóny postupně přecházejí do jemně růžového odstínu; intenzita růžové závisí na oslunění a na rozdílu mezi denní a noční teplotou v závěru léta. Kvetení začíná v polovině léta a pokračuje do podzimu. Odkvetlé laty přecházejí do béžových tónů a lze je na keři ponechat přes zimu, kdy zaschlé tvoří dekorativní strukturu.
Hlavní pěstitelskou předností je způsob kvetení. Hortenzie latnatá zakládá květní pupeny až během jara na letorostech vzniklých v aktuální sezóně, nikoli na loňském dřevě. Zimní mrazy proto nemohou poškodit již založená poupata a rostlina spolehlivě kvete i po tuhé zimě. I při vymrznutí nadzemní části keř na jaře obrazí z báze a v témže roce vykvete. Ve srovnání s hortenzií velkolistou, jejíž kvetení v kontinentálním klimatu často vypadává, jde o zásadní rozdíl a hlavní důvod, proč se druh v České republice pěstuje ve stále širším sortimentu.
Stanoviště vyhovuje slunné až polostinné, přičemž na slunci rostlina kvete bohatěji a laty se lépe vybarvují do růžova. Půda má být živná, propustná a rovnoměrně vlhká; na rozdíl od hortenzií velkolistých druh nevyžaduje kyselou reakci a barva květů se podle pH nemění. Snáší i těžší jílovité půdy, pokud nejsou trvale podmáčené. V nádobě je nutná pravidelná zálivka, protože hustě nasazené laty odpařují značné množství vody a omezený objem substrátu během letních veder rychle vysychá.
V zahradě se 'Bobo' uplatní všude, kde chybí místo pro velký keř: v nádobách na terasách a balkonech, v nízkých obrubách podél cest, v popředí smíšených záhonů a v malých městských zahradách. Trpasličí vzrůst znamená, že rostlinu není nutné zmenšovat řezem, jak je to u klasických odrůd hortenzie latnaté běžné. Protože kvetení nastupuje v polovině léta, doplňuje odrůda dobře trvalky kvetoucí v pozdní sezóně. Laty se hodí do řezu a po usušení si zachovávají tvar, takže se používají v suché vazbě.
Způsob kvetení určuje i způsob řezu, který je u tohoto druhu opačný než u hortenzie velkolisté. Protože květenství vzniká na letorostech, provádí se řez v předjaří, zhruba v únoru až březnu, a spočívá ve zkrácení loňských výhonů na několik pupenů od báze. U trpasličích odrůd není smyslem řezu zmenšení keře, ale obnova kvalitních letorostů a udržení bohatého nasazení lat; bez pravidelného zásahu rostlina postupně houstne a květenství se drobí. U 'Bobo' se navíc řezem reguluje poměr velikosti lat ke krátkým výhonům, aby se květenství nezačala pod vlastní vahou naklánět.
Odrůdu vyšlechtil belgický šlechtitel Johan Van Huylenbroeck, od něhož pochází i známá odrůda Pinky Winky. Do obchodní sítě ji uvedla americká značka Proven Winners pod registračním jménem kultivaru 'Ilvobo' a rostlina je chráněna rostlinolékařským patentem. Belgie a Nizozemsko jsou dlouhodobě hlavním evropským zdrojem nových odrůd hortenzie latnaté a šlechtitelský tlak se v posledních dvou desetiletích soustředil právě na trpasličí formy – 'Bobo' patří k těm, které tento směr definovaly.