Kdouloň obecná 'Ispolinskaja' (Cydonia oblonga 'Ispolinskaja') je velkoplodá odrůda ruského původu, vybraná pro velikost plodů a spolehlivou plodnost. Roste jako menší strom nebo vícekmenný keř střední bujnosti, dosahuje zhruba tří až čtyř metrů a tvoří nepravidelnou, rozložitou korunu.
Plody jsou velké až velmi velké, jablkovitého až hruškovitého tvaru, výrazně žebernaté a v mládí hustě plstnaté. Během dozrávání plsť ustupuje a slupka se vybarvuje do citronově až zlatožluté. Dužnina je tvrdá, hrubozrnná, málo šťavnatá a v syrovém stavu svíravá, zato mimořádně aromatická – jediný plod prování celou místnost. Vysoký obsah pektinu je pěstitelsky podstatný, protože rosoly a marmelády z kdoulí tuhnou bez přídavku želírovacích přípravků. Plody dozrávají v říjnu, sklízejí se před prvními silnějšími mrazy, ještě tvrdé.
Kdouloň kvete pozdě, obvykle v květnu, velkými růžovými až bledě růžovými květy, které se rozvíjejí jednotlivě na koncích krátkých letorostů. Pozdní termín kvetení je hlavní pojistkou úrody – květy se prakticky vyhýbají pozdním jarním mrazíkům. Odrůda je samosprašná, k úrodě tedy stačí jediný strom; přítomnost další kdouloně v okolí ale úrodu dále zvyšuje. Do plodnosti nastupuje brzy, obvykle třetím až čtvrtým rokem po výsadbě.
Stanoviště má být teplé, slunné a chráněné, půda hlubší, propustná, spíše lehčí a mírně kyselá až neutrální. Kdouloň nesnáší vápnité půdy, na nichž trpí chlorózou, a stagnující vodu v kořenové zóně. Mrazuvzdornost je pro české podmínky dostatečná, mladé stromky je vhodné první zimy chránit obalením kmene.
Kdouloně se pěstují roubované. Podnož rozhoduje o bujnosti, ujímavosti i o snášenlivosti půdy: na semenáči kdouloně roste strom bujněji a je dlouhověký, na slabě rostoucích podnožích typu kdouloň MA zůstává menší a dříve nasazuje. Volba podnože se řídí velikostí zahrady a půdními podmínkami.
Plody se syrové nejedí. Zpracovávají se na rosoly, marmelády, kompoty, sirupy, kdoulový sýr, likéry a destiláty. Přidávají se také k jablečným moštům a k pečeným masům, kterým dodají aroma i kyselost. Několik plodů uložených v místnosti slouží jako přírodní osvěžovač vzduchu, což je tradiční způsob využití kdoulí.
Do plné plodnosti dorůstá kdouloň zhruba za pět let a poté plodí pravidelně po desítky let. Plody se sklízejí ručně a šetrně, protože otlačená místa rychle hnědnou a plod se v uskladnění kazí. Skladují se v chladu a vzduchu odděleně od ostatního ovoce – silné aroma kdoulí přechází do jablek i brambor uložených ve stejném prostoru. Během ležení plody dozrávají, měknou a jejich vůně dále sílí.
Kdouloň pochází z oblasti Kavkazu a severního Íránu, odkud se přes Malou Asii dostala do antického Řecka a Říma; její latinský rodový název Cydonia odkazuje na krétské město Kydonia, dnešní Chaniá, kde se kdoule pěstovaly v hojnosti. Odrůda 'Ispolinskaja' vznikla v ruském šlechtění zaměřeném na velikost plodu a odolnost. Ruské slovo ispolin znamená obr, obrovský, a jméno tak přímo popisuje hlavní přednost odrůdy. Ve střední Evropě byla kdouloň v minulosti běžnou součástí selských zahrad a používala se také jako podnož pro hrušně.