Líska obecná 'Tonda Romana' (Corylus avellana 'Tonda Romana') je dlouhodobě pěstovaný italský kultivar lísky, rozšířený zejména v oblasti Lazia. V odborné literatuře i v obchodu se používá i plné jméno 'Tonda Gentile Romana'. Patří k odrůdám s vysoce hodnocenou kvalitou jádra a pěstuje se pro přímý konzum i pro cukrářské zpracování.
Oříšky jsou středně velké, výrazně kulovité, se skořápkou střední tloušťky. Jádro je plné, vyplňuje celou dutinu skořápky a po opražení se dobře zbavuje oplodí. Chuť je jemná, sladká, s dlouhým dozníváním a bez trpkosti, což je hlavní důvod, proč tuto odrůdu vyhledávají cukráři. Podíl jádra k celkové hmotnosti oříšku je vysoký. Oříšky dozrávají od začátku září a po dosušení vydrží skladované v suchu a chladu bez ztráty kvality řadu měsíců.
Líska kvete velmi časně, obvykle už od února do března, přičemž samčí jehnědy a nenápadné samičí květy se otevírají na téže rostlině. Opylení zajišťuje vítr. 'Tonda Romana' je jen částečně samosprašná, takže pro pravidelnou a vysokou úrodu se doporučuje vysadit více rostlin s obdobným termínem kvetení. Jako opylovači se osvědčily kultivary 'Tonda di Giffoni', 'Mortarella' a 'Cosford'.
Keř roste středně bujně, tvoří pravidelnou kulovitou korunu a dorůstá zhruba 2,5 až 3,5 metru. Je to pravokořenná dřevina, která se množí hřížením nebo řízkováním, takže výsadba nevyžaduje žádnou zvláštní péči o místo spojení. Lísce vyhovuje slunné až mírně polostinné stanoviště a hlubší, propustná, humózní půda s neutrální až mírně zásaditou reakcí; nesnáší zamokření. Mrazuvzdornost je pro naše podmínky dostatečná, ohrožení představují spíše silné mrazy v době časného kvetení. Keř dobře snáší zmlazovací řez, kterým se odstraňují nejstarší výhony a udržuje se plodná obnova.
Do plodnosti keř nastupuje zhruba třetím až čtvrtým rokem po výsadbě, plné úrody dosahuje kolem osmého roku a při pravidelném zmlazování plodí několik desetiletí. Sklízí se po opadu, kdy oříšky samovolně vypadávají ze zákrovu; sběr se obvykle rozdělí do dvou až tří termínů. Čerstvě sklizené oříšky obsahují ještě hodně vody, proto se rozprostřou v tenké vrstvě na vzdušném a stinném místě a nechají několik dní dosušit. Teprve poté se ukládají do plátěných pytlů nebo bedýnek.
Oříšky se konzumují čerstvé i pražené, používají se do čokolád, krémů, nugátů a pečiva, lisuje se z nich olej. Líska navíc poskytuje vhodné pruty pro zahradnické použití a je časným zdrojem pylu pro včely. V zahradě lze keř vést i jako volně rostoucí clonu.
'Tonda Romana' pochází ze středoitalského Lazia, konkrétně z jižních svahů provincie Viterbo pod Cimini a Sabatinskými vrchy, kde na sopečných půdách vzniklo jádro evropského lískového ovocnářství. Systematické pěstování je doloženo od 15. století, v 16. století se lískové ořechy z této oblasti podávaly už na papežských hostinách. Od roku 2009 nese produkce chráněné označení původu Nocciola Romana. Italské jméno je popisné: tonda znamená kulatá, gentile jemná a romana odkazuje na římský region. Dohromady tedy jemný kulatý oříšek z okolí Říma.