Meruňka 'Bergeron' (Prunus armeniaca 'Bergeron') je francouzská odrůda, která patří ve Francii k nejpěstovanějším a v našich podmínkách k nejspolehlivějším. Kombinuje pozdní kvetení, samosprašnost a pevné, dobře skladovatelné plody, což je u meruňky nezvyklá kombinace.
Plody jsou velké, běžně o hmotnosti šedesáti až osmdesáti gramů, kulovitě oválné, oranžové až světle oranžové s červeným líčkem na osluněné straně. Dužnina je pevná, šťavnatá, sladká a výrazně aromatická, dobře odlučitelná od pecky. Právě pevnost dužniny je pěstitelsky zásadní: plody drží tvar i při plné zralosti, snesou přepravu a umožňují sklízet postupně, což u měkčích odrůd nejde. Skladovatelnost je na meruňku nadprůměrná, v chladu vydrží plody několik dní bez ztráty kvality.
Zrání nastává v poslední dekádě července až začátkem srpna, podle polohy. Odrůda je plně samosprašná, takže spolehlivě a bohatě plodí i bez opylovače v okolí. Kvete středně pozdně až pozdně, což je její hlavní přednost, protože se květy často vyhnou hlavní vlně pozdních jarních mrazíků, které v Česku pravidelně ničí úrodu raných odrůd. Do plodnosti nastupuje brzy, obvykle už druhým až třetím rokem po výsadbě, a následná plodnost je pravidelná a vysoká.
Strom roste středně bujně a tvoří vzdušnou, poměrně řídkou korunu. Meruňky se pěstují roubované; podnož zásadně ovlivňuje ujímavost, vzrůst i životnost stromu. Na myrobalánu roste strom bujněji a snáší i těžší půdy, na podnoži ze zelené renklódy zůstává slabší a hodí se do menších zahrad. Volba podnože se řídí půdními podmínkami zahrady, přičemž meruňka je na ně obecně citlivá.
Stanoviště má být teplé, slunné a chráněné před severním větrem, půda propustná, spíše lehčí, vápenatá a bez zamokření. Meruňka nesnáší těžké, studené a zamokřené půdy, ve kterých trpí odumíráním, takzvanou apoplexií. Řez se provádí v létě po sklizni nebo časně na jaře; letní řez snižuje riziko infekce ran a je u peckovin obecně bezpečnější.
Plody se konzumují čerstvé, zavařují se, suší, zpracovávají na marmelády, kompoty a destiláty. Pevná dužnina se dobře uplatní i v pečení, protože plátky nepustí příliš šťávy. Sušené meruňky si díky vysokému podílu sušiny zachovávají barvu i aroma a patří k tradičnímu způsobu zpracování této odrůdy ve Francii. Pro zavařování se plody sklízejí o něco dříve, ještě pevné, aby v nálevu nerozpadly.
'Bergeron' vznikla ve Francii v údolí Rhôny, v oblasti kolem Saint-Cyr-au-Mont-d'Or nedaleko Lyonu, kde ji ve dvacátých letech 20. století vyselektoval pěstitel jménem Bergeron; odrůda nese jeho příjmení. Ve Francii se stala nejrozšířenější meruňkou a dodnes tvoří páteř tamní produkce, zejména v departementu Drôme. Botanický druhový přívlastek armeniaca odkazuje na Arménii, odkud podle antické tradice meruňka do Evropy přišla; skutečná domovina druhu leží ovšem v severní Číně, odkud se rozšířil po Hedvábné stezce.