Meruňka 'Maďarská' (Prunus armeniaca 'Maďarská') je stará odrůda maďarského původu, která se ve střední Evropě pěstuje po generace a dodnes patří k nejrozšířenějším. Vede se pod řadou synonym: Uherská, Ungarische Beste, Magyar kajszi nebo Kecskeméti kajszi.
Plody jsou velké, kulovitě oválné, s hladkým povrchem. Slupka je žlutooranžová s červeným líčkem, dužnina oranžová, středně tuhá, v konzumní zralosti rozplývavá a šťavnatá. Chuť je navinule sladká až sladká, s typickým výrazným meruňkovým aroma, které odrůdě zajistilo trvalé místo v sortimentu. Pecka se od dužniny dobře odděluje, což usnadňuje zpracování.
Sklizeň připadá zhruba na dvacátého července, konzumní zralosti plody dosahují kolem pětadvacátého. Odrůda je samosprašná, plodí tedy i jako jediný strom v zahradě. Plodnost je středně raná, hojná a pravidelná. Kvete poměrně brzy, a proto je citlivá k pozdním jarním mrazíkům; doporučuje se do nejteplejších poloh a na chráněná stanoviště, kde riziko poškození květů klesá.
Strom roste bujně a tvoří rozložitou korunu, která v plné plodnosti vyžaduje pravidelné prosvětlování. Meruňky se pěstují roubované a podnož ovlivňuje vzrůst, ujímavost i snášenlivost půdy. Na myrobalánu strom roste silněji a snese i těžší půdy, na podnoži ze zelené renklódy zůstává slabší a hodí se do menších zahrad. Podnož se volí podle půdních poměrů stanoviště.
Stanoviště má být teplé, slunné a chráněné před severním větrem, půda propustná, spíše lehčí, vápnitá a bez zamokření. Meruňka nesnáší studené, těžké a zamokřené půdy, ve kterých trpí odumíráním. Řez se provádí v létě po sklizni nebo časně na jaře; letní termín je u peckovin bezpečnější, protože rány se rychleji hojí.
Plody se konzumují čerstvé, zpracovávají na marmelády, kompoty a povidla, suší se a pálí. Právě z této odrůdy pochází značná část tradiční maďarské i moravské meruňkovice. Pro zavařování se plody sklízejí o něco dříve, dokud je dužnina pevnější a v nálevu se nerozpadá. Sušené plody si dobře zachovávají barvu i aroma.
Souhrnně jde o odrůdu pro nejteplejší polohy, kde se ranější kvetení nestane překážkou. Kdo takové stanoviště má, získá samosprašný strom s hojnou a pravidelnou úrodou velkých aromatických plodů. Ve vyšších a mrazových polohách je vhodnější sáhnout po pozdněji kvetoucích odrůdách, protože u 'Maďarské' rozhoduje o úrodě dubnové počasí víc než cokoli jiného. Bujný vzrůst navíc znamená potřebu prostoru a pravidelného prosvětlování koruny.
Odrůda pochází z Maďarska, kde se pěstuje od 19. století a kde tvoří základ produkce v okolí Kecskemétu na Velké dunajské nížině; odtud i synonymum Kecskeméti kajszi. Do českých zemí se rozšířila za Rakouska-Uherska pod jménem Uherská nebo Ungarische Beste, což bylo dobové obchodní označení vyzdvihující kvalitu plodů. Meruňka se v Maďarsku stala natolik pevnou součástí krajiny i kuchyně, že pálenka z kecskemétských meruněk má chráněné zeměpisné označení. Botanický přívlastek armeniaca odkazuje na Arménii, odkud podle antické tradice meruňka do Evropy dorazila; skutečná domovina druhu leží v severní Číně.