Moruše bílá 'Pendula' (Morus alba 'Pendula') je převislá forma moruše bílé, pěstovaná současně pro nápadný habitus a pro jedlé plody. Dlouhé, převislé větve splývají téměř kolmo k zemi a vytvářejí hustou, deštníkovitou clonu; konečná výška se pohybuje mezi dvěma a čtyřmi metry, šířka kolem tří až čtyř metrů. Roste pomalu a zůstává trvale kompaktní.
Listy jsou velké, až čtrnáct centimetrů dlouhé, nepravidelně laločnaté, lesklé, světle až sytě zelené, hustě nasazené. Na podzim se barví do žluta. Právě kombinace velkých lesklých listů a splývavých větví dělá z rostliny výrazný solitér.
Plody jsou souplodí podobná ostružinám, protáhlá, dlouhá jeden až dva a půl centimetru. Dozrávají postupně od července do srpna, přičemž se zbarvují z bílé přes růžovou až po lesklou černou. Zralá souplodí jsou sladká, šťavnatá, s jemným navinulým tónem, měkká a velmi křehká – při plné zralosti se oddělují samovolně a při sběru se snadno rozmačkají. Sklizeň proto obvykle probíhá sklepáváním na plachtu rozprostřenou pod korunou.
Moruše je samosprašná, k úrodě tedy stačí jediná rostlina bez opylovače v okolí. Do plodnosti nastupuje brzy, obvykle druhým až třetím rokem po výsadbě, a plodí každoročně.
Stanoviště má být teplé a slunné, chráněné před studeným větrem, ideálně u jižní strany domu. Půda propustná, spíše lehčí, neutrální až mírně zásaditá; moruše dobře snáší i vápnité půdy a letní sucho, nesnáší však zamokření. Mrazuvzdornost je pro české podmínky dostatečná, mladé rostliny je vhodné první zimy chránit. Řez se provádí koncem zimy nebo v létě po sklizni a spočívá v zakrácení příliš dlouhých převislých větví a v prosvětlení hustě zapojené koruny.
Plody se jedí čerstvé, suší, mrazí a zpracovávají na džemy, šťávy, sirupy a ovocná vína. Sušené připomínají rozinky a jsou výrazně sladké. Pro křehkost se plody nehodí k přepravě ani k delšímu skladování, konzumují se tedy krátce po sběru. Padající zralá souplodí barví dlažbu, což je vhodné zvážit při umístění rostliny.
Konečná výška je dána výškou kmene, na které je koruna založena, a dále už se prakticky nemění – rostlina roste jen do šířky a do délky převislých větví. To je pěstitelsky výhodné, protože velikost dřeviny lze odhadnout dopředu. Výhony vyrůstající pod korunou se průběžně odstraňují. Pod korunou vzniká zastíněný prostor, který se dá využít jako přirozený úkryt nebo osadit stínomilnými trvalkami.
Moruše bílá pochází ze severní a střední Číny, kde se pěstuje nejméně čtyři tisíce let jako krmná dřevina pro bource morušového – celé hedvábnictví je na jejích listech postaveno. Podél Hedvábné stezky se rozšířila do Persie, Malé Asie a nakonec do Evropy; ve střední Evropě ji ve velkém vysazovala Marie Terezie, která se snažila zavést domácí produkci hedvábí, a řada starých morušových alejí je pozůstatkem právě těchto snah. Latinský přívlastek alba, bílá, se vztahuje k barvě nezralých plodů, nikoli ke zralým, které jsou u této formy černé. Označení 'Pendula' znamená převislá a popisuje charakteristický tvar koruny.