Rakytník řešetlákový 'Julia' (Hippophae rhamnoides 'Julia') je novější samičí odrůda středně bujného vzrůstu, vybíraná především kvůli velikosti plodů a nízké trnitosti. Právě trny jsou u rakytníku hlavní překážkou sklizně, takže odrůdy s jejich omezeným výskytem mají v zahradě zásadní praktickou výhodu.
Plody jsou velké, oválné, lesklé, sytě mandarinkově oranžové. Dužnina je šťavnatá, aromatická, chuťově kyselá se sladší složkou, s vysokým obsahem vitaminu C, karotenoidů a oleje. Zrání připadá na období od poloviny srpna do září. Z jednoho plně dospělého keře lze sklidit zhruba deset kilogramů plodů. Čerstvé plody vydrží jen krátce, proto se ihned zpracovávají na šťávu nebo se zamrazují; mražení chuť ani obsah vitaminu C nesnižuje.
Rakytník je dvoudomý, samčí a samičí květy nesou oddělení jedinci. 'Julia' je samičí odrůda, která bez samčí rostliny v okolí nenasadí plody. Jako opylovač slouží samčí kultivary, například 'Romeo' nebo 'Pollmix'; jedna samčí rostlina obvykle postačí pro pět až deset samičích. Opylení obstarává vítr, proto se samčí keř umisťuje na návětrnou stranu, nikoli do závětří za budovou.
Keř dorůstá zhruba dvou až tří metrů, roste středně bujně a dobře snáší řez, kterým se udržuje v dosažitelné výšce. Listy jsou velké, tmavě zelené se stříbřitým nádechem. Doporučený spon při výsadbě je 1,25 až 1,5 metru. Rakytník je nenáročný na živiny, protože žije v symbióze s bakteriemi poutajícími vzdušný dusík, a proto se v běžné zahradní půdě obejde bez hnojení dusíkem. Vyžaduje plné slunce a propustnou, spíše lehčí půdu; snáší chudé, písčité i mírně zasolené stanoviště, nesnáší však zamokření a zástin. Mrazuvzdornost je velmi vysoká.
Rostlina tvoří kořenové výmladky, kterými se šíří do okolí. V produkční výsadbě je to výhoda pro zpevnění svahů a protierozní opatření, v malé zahradě je vhodné výmladky pravidelně odstraňovat nebo výsadbu ohraničit. Řez se provádí v předjaří a spočívá v prosvětlení keře a zkrácení nejstarších větví; omlazený keř plodí na mladším dřevě spolehlivěji.
Do plodnosti keř nastupuje zhruba třetím rokem po výsadbě a plné úrody dosahuje kolem pátého až šestého roku. Plodí na dřevě z předchozího roku, takže omlazovacím řezem se udržuje vyvážený poměr mezi starým a nově obrůstajícím dřevem. Trny jsou u této odrůdy řídké, ale nikoli zcela chybějící, proto se při sklizni hodí pevné rukavice.
Plody se zpracovávají na šťávy, sirupy, džemy, pyré a olej. Charakteristická kyselost se dobře kombinuje s jablkem, hruškou nebo medem, což je běžná cesta, jak zmírnit ostrost čisté šťávy.
Rakytník řešetlákový je původní evropský a asijský druh, který u nás roste planě na štěrkových náplavech a v suchých stráních; v Čechách je vzácný a chráněný. Jako ovocná plodina se prosadil až ve 20. století, nejprve v Sovětském svazu a poté v Německu, kde vznikla většina dnešních produkčních odrůd. 'Julia' patří k novější generaci samičích kultivarů, u nichž šlechtitelé sledovali velikost plodu a omezení trnitosti. Rodové jméno Hippophae pochází z řeckého hippos, kůň, a phaos, lesk. Odkazuje na antickou praxi přidávat listí rakytníku do krmiva koní kvůli lesklé srsti.