Šácholan 'Black Tulip' (Magnolia 'Black Tulip') je opadavý keř až menší strom, který vyšlechtil novozélandský pěstitel Mark Jury křížením odrůd 'Vulcan' a 'Iolanthe'. Do obchodu je uváděn pod chráněným jménem 'Jurmag1' a v sortimentu představuje jednu z nejtmavších barev, jakých šácholany dosahují.
Habitus je v mládí vzpřímený, s pevnými, poměrně řídce nasazenými větvemi; s věkem se koruna rozšiřuje do široce vejčitého tvaru. Růst je středně rychlý a rostlina si dlouho drží čitelnou stavbu, takže působí i v bezlistém stavu.
Květy jsou hlavní důvod k výsadbě. Mají tvar hlubokého poháru nebo tulipánu, měří kolem patnácti centimetrů a tvoří je šest silných, dužnatých okvětních lístků, které se otevírají jen do poloviny a nikdy se nerozevřou do misky. Barva je tmavě vínová až černofialová, na vnitřní straně o poznání světlejší.
Vybarvení je nejsytější v poupěti a v prvních dnech po rozvití; později květ mírně bledne do fialovorůžové. Právě proto se odrůda hodnotí jinak zblízka a jinak z odstupu, kde převáží celkový tmavý dojem celé koruny.
Kvetení nastupuje časně na jaře na holých větvích, dřív než vyraší list; ve středoevropských podmínkách připadá zpravidla na duben. Doba květu je poměrně dlouhá a při chladnějším a vlhčím létě se v polovině sezony objevuje slabší druhá vlna.
Listy jsou velké, obvejčité, matně tmavě zelené a rozvíjejí se až po odkvětu, takže květu nikdy nekonkurují. Podzimní zbarvení je nevýrazné, žlutozelené až hnědavé. Souplodí měchýřků s oranžově červenými semeny se u nás zakládá jen výjimečně.
Sezonní průběh má tedy jeden ostrý vrchol a klidný zbytek roku. Nejcitlivějším okamžikem je doba nasazování květu: pozdní jarní mrazy poškozují poupata i rozvité květy a mohou celou vlnu zkrátit na několik dní.
Stanoviště vyhovuje slunné až mírně polostinné, chráněné před studeným větrem. Vhodné je vyhnout se mrazovým kotlinám i nejteplejším jižním zdem. Mírný svah nebo jihovýchodní expozice pomáhá, protože poupata se otevírají o něco později, kdy už riziko mrazu klesá.
Půda má být čerstvě vlhká, propustná, humózní a kyselá až neutrální, zhruba v pH pět a půl až sedm. Na vápnitých a těžkých půdách rostlina žloutne a slabě roste. Kořenový systém je mělký a plošný, proto starší rostlina špatně snáší přesazování i utužení půdy nad kořeny.
Mrazuvzdornost dřeva odpovídá zónám pět až devět, tedy českým podmínkám. Ohroženy jsou květní pupeny, nikoli rostlina jako celek; po namrznutí květu dřevo dál normálně přirůstá a v dalším roce kvete znovu.
Konečná velikost bývá po deseti letech čtyři a půl až šest metrů výšky při šířce dvou až tří metrů; v příznivých podmínkách roste dál a v domovině dosahuje podstatně větších rozměrů. Řez je namístě omezit na minimum, protože rány se hojí pomalu.
Podstatnou vlastností odrůdy je proměnlivost podle počasí. V chladném a zataženém jaru zůstává květ nejtmavší a vydrží déle, v teplém a slunečném období barva rychleji vybledne a kvetení je kratší. Rozdíl mezi jednotlivými roky je proto u tmavých šácholanů výraznější než u světle kvetoucích odrůd.
V zahradě se odrůda uplatní jako solitéra v trávníku, v předzahrádce, u vstupu nebo jako dominanta menšího pozemku; poměrně úzká koruna umožňuje výsadbu i tam, kde by rozložité šácholany nebylo kam umístit. Podsadba z jarních cibulovin, kapradin a pěnišníků odpovídá stejným půdním nárokům.
Odrůda vznikla na Novém Zélandu v zahradě rodiny Juryů v Tikorangi v provincii Taranaki, kde se šlechtění šácholanů věnovaly dvě generace. Mark Jury zkřížil odrůdu 'Vulcan', známou sytě červeným květem, s odrůdou 'Iolanthe', která přinesla velikost a pevnou stavbu květu. Výsledek dostal obchodní jméno Black Tulip a chráněné odrůdové označení 'Jurmag1'. Jméno popisuje přesně to, co je na rostlině nejnápadnější: květ tvarem i barvou připomíná tmavý tulipán, nikoli obvyklý miskovitý šácholan. Odrůdy z tohoto rodinného programu se v evropských školkách rozšířily během posledních desetiletí a patří dnes k nejžádanějším novějším šácholanům.