Svída bílá 'Elegantissima' (Cornus alba 'Elegantissima') je z bíle panašovaných svíd v nabídce ta nejvzrůstnější: široce rozložitý keř se vzpřímenými výhony, z nichž spodní poléhají. Dorůstá 250 až 300 cm na výšku i na šířku. V deseti letech měří 180 až 300 cm na výšku a kolem 245 cm na šířku, kdežto její kompaktní mutace 'Ivory Halo' má v téměř stejném věku 137 na 183 cm.
Střed listu je šedozelený, okraj široký, nepravidelný, krémově bílý, občas s růžovým žíháním. Panašování je stálé a bílý okraj na slunci netrpí. Šířka lemu je hlavní znak proti odrůdě 'Sibirica Variegata', která má okraj užší a s růžovým nádechem, list větší, širší a mírně svraskalý.
Na podzim se poměr obrací v neprospěch 'Elegantissimy'. Její list se barví zlatohnědě až žlutě a nevýrazně, kdežto 'Sibirica Variegata' přes růžový okraj červená až purpuruje. 'Miracle', větevní mutace 'Elegantissimy', nese růžový lem už na jaře a od pozdního léta je růžovopurpurová. Kdo chce od bíle panašované svídy i podzimní barvu, sáhne po jedné z nich; 'Elegantissima' je volbou pro široký bílý lem a velký objem keře.
Odrůda je stará a rostliny v obchodě nejsou zcela jednotné, šířka lemu se proto může kus od kusu mírně lišit.
Výhony jsou zelenočervené, v zimě matně tmavě červené, a barví hlavně jednoleté dřevo. Proti sytě červenému základnímu druhu a korálové 'Sibirice' je to slabší zimní efekt; odrůda se sází kvůli listu. Tomu odpovídá i řez. Panašované svídy se při každoročním seříznutí u země vracejí k zelené, a proto se 'Elegantissima' řeže jen při přerůstání. Hlubokým řezem by se získalo málo barvy na prutech a ohrozila by se kresba listu. Celozelené výhony se vyřezávají, jakmile se objeví.
Kvete v květnu a červnu krémově bílými květy v plochých vrcholících. Od července do října nese bílé až namodralé peckovice velké 6 až 8 mm, nejedlé. Tím se liší od 'Ivory Halo', která plody netvoří.
Mrazuvzdornost je do -40 °C, stejně jako u 'Ivory Halo' a 'Sibirica Variegata'; 'Miracle' snáší -30 °C. Půdu snáší vlhkou i těžkou a vyrovná se s městským prostředím. Choroby jsou shodné s druhem, tedy skvrnitost listů, rakovina výhonů a padlí.
Použití má jako barevný listový akcent, ve skupinách, ve volných živých plotech, které nemají být příliš husté, ve větrolamech a v městské zeleni. Při plánování je třeba počítat s tím, že spodní větve poléhají a zakořeňují, takže keř se z 250 cm šířky časem rozšiřuje dál. Do malé zahrady je vhodnější 'Ivory Halo' se 150 až 180 cm.
Stará evropská odrůda, v kultuře nejméně od roku 1890. Prodává se také pod jmény 'Argenteomarginata' a 'Albovariegata'; jde o synonyma téže rostliny, takže 'Argenteomarginata' v nabídce je táž odrůda pod druhým jménem. Z 'Elegantissimy' vznikly mutací dvě novější odrůdy: kompaktní 'Ivory Halo' v Minnesotě roku 1983 a růžově lemovaná 'Miracle' v Nizozemsku roku 2015. Obě po ní zdědily bílý okraj listu, první je menší a hustší, druhá barevnější na jaře a na podzim.