Zimolez kamčatský 'Wojtek' (Lonicera kamtschatica 'Wojtek') je odrůda polského původu, ceněná pro vysokou mrazuvzdornost, dlouhověkost a mimořádně pravidelnou plodnost. Vytváří vzrůstný, rozložitý keř dorůstající jednoho a půl až dvou metrů výšky i šířky, s pevnými výhony a oválnými, sytě zelenými listy.
Plody jsou podlouhlé, válcovité až mírně vřetenovité, tmavě modré s výraznou voskovou vrstvou, která jim dodává ojíněný, matně modrý vzhled. Dužnina je šťavnatá, sladce navinulá a aromatická, s chutí připomínající borůvku s podtónem černého rybízu; svíravost je nízká. Ve srovnání s ranějšími odrůdami drží plody na keři pevněji, takže sklizeň není nutné tolik uspěchat a ztráty opadem jsou nižší.
Zralost nastává od poloviny května do června podle polohy a ročníku, tedy jako první ovoce sezóny. Sklízí se ve dvou dávkách; první sběr se odkládá až do chvíle, kdy se bobule snadno oddělují od stopky, protože modré vybarvení nastupuje zhruba týden před dosažením plné sladkosti.
Odrůda je částečně cizosprašná a k plné úrodě potřebuje jinou, současně kvetoucí odrůdu zimolezu v okolí. Sama o sobě nasadí jen omezené množství plodů, proto se vysazují nejméně dvě odrůdy vedle sebe; osvědčenými partnery jsou 'Siniczka', 'Gordost Bakczara', 'Jugana' nebo 'Morena'. Kvete velmi časně, v březnu až dubnu, drobnými bledě žlutými zvonkovitými květy, které jsou v té době jedním z mála zdrojů nektaru pro čmeláky a včely. Květy snášejí mráz kolem minus sedmi stupňů, takže je jarní ochlazení neohrožuje.
Pěstitelsky je zimolez nenáročný. Vyhovuje mu slunné až mírně polostinné stanoviště a propustná, humózní, rovnoměrně vlhká půda s mírně kyselou reakcí; dlouhodobé sucho snáší špatně a projeví se drobnějšími plody. Mrazuvzdornost je mimořádná, keř přečká teploty hluboko pod minus třicet stupňů. Chorobami ani škůdci netrpí, chemické ošetření není nutné; nejvyšší ztráty způsobují ptáci, kterým se předchází sítí. Keře jsou dlouhověké a plodí desítky let, řez se omezuje na zmlazení po pěti až šesti letech.
Plody se konzumují čerstvé, mrazí a zpracovávají na džemy, šťávy, sirupy a ovocná vína. Vysoký obsah antokyanů a vitaminu C je hlavním důvodem zájmu o tuto plodinu.
Do plné plodnosti dorůstá keř zhruba za čtyři až pět let. Výsadba probíhá s rozestupem metr a půl až dva metry, odrůdy se v řadě střídají, aby byl pyl dostupný v celém porostu. Mělký kořenový systém vyžaduje mulčování, které udrží vláhu v době nalévání plodů a zároveň potlačí plevel. Množení hřížením i bylinnými řízky odebranými po odkvětu je poměrně snadné.
Zimolez kamčatský pochází ze Sibiře, Kamčatky a severního Japonska, kde roste na rašeliništích a v podrostu a snáší extrémně nízké teploty. Ruské šlechtění zahájené ve druhé polovině 20. století položilo základ kulturním odrůdám, na které navázalo šlechtění polské. Odrůda 'Wojtek' vznikla v Polsku a nese běžné polské mužské jméno Vojtěch – v polské tradici se jím připomíná svatý Vojtěch, patron Polska. V českém prostředí se pro celý druh vžila i označení kamčatská borůvka nebo jarní borůvka, odkazující na chuť plodů i na jejich mimořádně časnou zralost.