Angrešt zelený 'Hinnonmäki Grün' (Ribes uva-crispa 'Hinnonmäki Grün') je zelenoplodý člen proslulé finské odrůdové řady Hinnonmäki, šlechtěné pro drsné severské podmínky. Vyniká výjimečnou odolností vůči chladu i chorobám a patří proto k nejspolehlivějším angreštům pro střední a vyšší polohy, kde teplomilnější odrůdy strádají.
Keř roste kompaktně, s mírně rozložitým habitem, a dorůstá kolem 1,2 až 1,5 metru. Výhony jsou běžně trnité, s čímž je třeba při sklizni počítat; pevný, přehledný keř se však češe dobře.
Plody jsou středně velké až velké, olivově až svěže zelené, s tenkou, průsvitnou slupkou, kterou prosvítá žilkování. Dužnina je šťavnatá a ve zralosti sladká a aromatická – vyzrálé plody překvapí jemným nádechem meruňky či broskve, který zelenoplodé odrůdě dodává osobitost. Nedozrálé plody jsou naopak svěže kyselé a výborné na kompoty.
Sklizeň probíhá v polovině července, podle účelu i dříve: na zavařování se češou tvrdší plody, na přímou konzumaci se nechávají plně dozrát. Odrůda je samosprašná a plodí bohatě a pravidelně.
Zdravotní stav je hlavní předností: vysoká odolnost vůči americkému padlí angreštovému a výborná mrazuvzdornost znamenají pěstování zcela bez postřiků a zimních starostí. Stanoviště vyhovuje slunné až polostinné; lehký stín chrání plody před letním úpalem. Půda má být humózní, živná a rovnoměrně vlhká – angrešt koření mělce a v suchu shazuje plody. Trvalý mulč z kompostu nebo trávy a zálivka v době nalévání bobulí jsou základem péče, jarní přihnojení podpoří velikost plodů.
Řez drží keř vzdušný: po sklizni nebo v předjaří se u země odstraní nejstarší větve a ponechá se osm až deset výhonů různého stáří; angrešt plodí nejlépe na dvou- až tříletém dřevě.
Trnité výhony si žádají promyšlenou sklizeň: česání postupuje od spodních větví vzhůru, ideálně v pevnějších rukavicích, nebo se plody sčesávají vidličkovým hřebenem do podložené plachty. Od května je namístě kontrola rubu listů kvůli housenicím pilatek, které dovedou keř rychle zbavit olistění. Přebytky sklizně se zavařují nebo zamrazují na tácu; zelené nedozrálé plody dávají svěží kompoty, plně zralé sladké džemy.
V kuchyni se zelené plody uplatní v kompotech, na koláčích, v džemech i pikantních omáčkách k masu; plně zralé chutnají výborně čerstvé. Pro chladnější zahrady je 'Hinnonmäki Grün' sázka na jistotu prověřená severem.
Řada Hinnonmäki pochází z Finska, kde byla počátkem dvacátého století vybrána pro pěstování v podmínkách krátkého léta a tuhých zim; jméno nese po lokalitě Hinnonmäki, finsky doslova Hinnonův kopec. Vedle zelenoplodé odrůdy existují i sesterské barvy – červená a žlutá – které dohromady tvoří nejznámější severskou angreštovou rodinu, pěstovanou po celé Skandinávii i střední Evropě. Německý přívlastek Grün, zelený, se ke jménu přidal v evropských školkách, aby barevné sestry od sebe odlišil.