Broskvoň obecná 'Harnaś' (Prunus persica 'Harnaś') je velmi otužilá samosprašná odrůda, která vznikla křížením broskvoní 'Cresthaven' a 'Harbinger' a do našich zahrad se rozšířila hlavně z Polska. Uplatní se tam, kde běžné broskvoně vymrzají nebo je ničí kadeřavost: 'Harnaś' v takových podmínkách vydrží a plodí.
Plody jsou kulovité, střední velikosti kolem 120 g. Žlutou základní barvu slupky z velké části překrývá jasná červeň. Světle oranžová dužnina je velmi šťavnatá, lahodná a aromatická. Pecka se od dužniny odděluje dobře, což u raných broskví není samozřejmé. Plody se jedí čerstvé nebo zavařují do kompotů.
Zraje koncem července, asi o týden dřív než 'Redhaven'. Plody se češou postupně podle vybarvení, plně vyzrálé ze stromu. Dlouho nevydrží, jen několik dní, a proto je praktičtější trhat menší dávky přímo k jídlu než celou úrodu najednou.
Hlavní předností je odolnost. Dřevo i květní pupeny snášejí mráz příkladně a kadeřavost odrůdu trápí jen málo. 'Harnaś' proto patří do vyšších poloh a na stanoviště, kam se broskvoně obvykle nesázejí. Jistotu úrody zvyšuje i samosprašnost: strom nepotřebuje souseda, který by kvetl ve stejné době. Spolu s mrazuvzdorností to z ní dělá jednu z nejjistějších broskví pro chladnější kraje.
Vzrůstem je středně bujná a roubuje se na broskvoňový semenáč, Montclar nebo na otužilou Rakoniewickou, jež odolnost stromu k chladu ještě posílí. I skromnější stanoviště by mělo být slunné a vzdušné, s propustnou, středně těžkou půdou bez zamokření. Do těžké a mokré země nepatří ani tak otužilá odrůda. Kde se nedrží ranní mlhy, je tlak kadeřavosti ještě menší a strom vystačí téměř bez ochranných zásahů.
Jako ostatní broskvoně plodí na jednoletém dřevě. Na jaře, když nalévají pupeny, se koruna prosvětlí a výhony zkrátí, aby strom každý rok vytvořil nové plodné dřevo. V silných ročnících se násada v červnu probírá, zbylé plody pak dorostou větší.
Nároky na péči jsou skromné. Stačí vyvážené hnojení s podzimním kompostem a zálivka v červnu a červenci, kdy se plody nalévají a dlouho nezaprší. Odrůda je stavěná pro horší podmínky a přepych nevyžaduje.
Kdo bydlí v podhůří a broskve dosud jen kupoval, může s odrůdou 'Harnaś' začít sklízet vlastní; poradí si i tam, kde jiné broskvoně strádají.
Odrůda vznikla křížením broskvoní 'Cresthaven' a 'Harbinger'. Do střední Evropy se dostala hlavně z Polska, kde se broskvoně pěstují na severní hranici svých možností a kde patří k nejrozšířenějším broskvím pro chladnější kraje. Prosadila se schopností plodit tam, kde broskvoním podmínky nesvědčí: ve vyšších polohách a na stanovištích, kde jiné odrůdy vymrzají nebo podléhají kadeřavosti.