Dobromysl obecná 'Margeritha' (Origanum vulgare 'Margeritha'), v kuchyni známá jako oregano, je výběrová odrůda vytrvalé aromatické byliny z čeledi hluchavkovitých. Od plané dobromysli se liší bujnějším růstem a hlavně mnohem silnějším aroma, které připomíná majoránku; proto se jí někdy říká trvalková majoránka. Je to plnohodnotná kuchyňská bylina a zároveň úhledná, dlouho kvetoucí rostlina bylinkového záhonu.
Vytváří hustě větvený trs čtyřhranných lodyh, které nejdřív poléhají a později se zvedají a stářím červenají. Drobné vejčité listy jsou svěže zelené, jeden až tři centimetry dlouhé a po celé ploše posázené žlázkami se silicí, takže po rozemnutí voní. Krátkými podzemními výběžky se trs pomalu rozšiřuje do stran, agresivně se ale nechová. Od července do září se na koncích lodyh otevírají chocholičnaté laty drobných růžově bílých květů s načervenalými listeny. Létají na ně včely, čmeláci a motýli, takže kvetoucí oregano bývá nejrušnějším místem bylinkového záhonu.
Na jaře obrůstá z přezimujících bází lodyh, v létě kvete a na podzim nadzemní část zatahuje; nízké přízemní růžice listů v mírné zimě často vydrží. Mladé lodyhy se dají stříhat průběžně od jara do podzimu. Nejvíc silic obsahuje nať těsně před rozkvětem a na začátku kvetení, a to je hlavní termín sklizně na sušení. Obsah silic se mění i během dne a vrcholí kolem poledne; nať sebraná za suchého slunečného počasí voní víc než po dešti.
Patří na slunné a teplé místo. V lehkém polostínu také roste, ale voní slaběji, protože množství silic závisí na slunci a teple. Vyhovuje mu propustná, spíš lehčí, vápenitá a jen středně živná půda. Na mokré a příliš výživné půdě nasadí hodně hmoty s malým aroma a hůř přezimuje. Zalévat stačí střídmě, zapojený trs přísušky snáší velmi dobře. Mrazuvzdornost je do -23 °C; víc než mráz škodí zimní mokro a časté střídání tání a mrazu, proti kterému pomáhá štěrkový mulč a na nechráněných výsušných místech lehký kryt z chvojí.
Trs zůstává kompaktní, třicet až padesát centimetrů vysoký, v plném květu některé lodyhy o něco vyšší, a za několik let kolem čtyřiceti až šedesáti centimetrů široký. V kondici ho drží jarní seříznutí starých lodyh a jednou za tři až čtyři roky rozdělení, které rostlinu omladí a dá sazenice na dosadbu. V nádobě o objemu aspoň pět litrů roste spolehlivě, potřebuje ale propustný substrát a odtok, protože voda stojící u kořenů je pro ni horší než sucho.
V kuchyni patří k italským a řeckým receptům: k pizze, rajčatovým omáčkám, těstovinám, pečené zelenině, luštěninám i grilovanému masu. Na rozdíl od většiny bylinek sušením chuť neztrácí, ale soustředí a zjemní. Suší se ve svazcích na vzdušném stinném místě nebo při teplotě do čtyřiceti stupňů, drcené listy se pak skladují v uzavřené dóze. Čerstvé listy se přidávají až na konci vaření, sušené vydrží i delší tepelnou úpravu. V zahradě se uplatní v bylinkovém záhonu i spirále, ve štěrkových a stepních výsadbách, jako nízký lem záhonu i v nádobě na slunné terase.
Planá dobromysl obecná roste na výslunných stráních a mezích velké části Evropy včetně Česka a nejsilnější aroma má ve středomořských kopcích. Odrůda 'Margeritha' pochází ze sortimentu německého semenářského a bylinkářského domu Volmary. Vybrána byla právě proto, že spojuje bujný vytrvalý růst s aroma blízkým majoránce, tedy vlastností, kterou běžné oregano ze semen mívá jen v teplém středomořském klimatu. Na českém záhonu tak voní podobně jako dobromysl sbíraná na jižních svazích.