Hortenzie latnatá 'Kyushu' (Hydrangea paniculata 'Kyushu') stojí v této podobě na nejvyšším z nabízených kmínků, 120 cm. Koruna začíná nad úrovní pasu a laty se rozvíjejí ještě výš, takže kvetoucí rostlina působí jako malý stromek. Volně rostoucí keř této odrůdy dorůstá 2 až 3 m; na vysokém kmeni je velikost koruny věcí řezu.
Vysoký kmen dává prostor pod korunou. Dá se podsadit nízkými trvalkami, travinami nebo půdopokryvnými rostlinami, které by pod keřem neměly světlo. Několik kusů v řadě podél příjezdové cesty nebo chodníku vytvoří kvetoucí alejku, jediný kus zase dominantu v trávníku či uprostřed záhonu. Koruna na takovém kmeni se dostane i nad nízký plot.
Jde o výběr z planých rostlin japonského ostrova Kjúšú. Kuželovité laty jsou lehké, s krajkovým lemem velkých sterilních květů a se středem z drobných plodných kvítků, jež mají nektar a lákají opylovače. Rozkvétají v červenci krémově, vydrží do září a nakonec zrůžovějí. Mezi latnatými hortenziemi patří k těm, jejichž květy voní. Pevné tmavé výhony nesou laty zpříma a lesklé tmavě zelené listy s pilovitým okrajem udržují korunu pohlednou i mimo kvetení.
Na vysokém kmeni působí vítr na korunu silněji než u nižších tvarů. Kůl proto zůstává u rostliny tak dlouho, dokud kmen nezesílí, a úvazky se dávají alespoň dva. Každé jaro se povolí, aby se nezařezávaly do kůry. Výmladky z kmene a z kořenů se odstraňují průběžně celé léto.
Kvetení zajišťují letošní výhony. Na konci zimy se loňské přírůstky koruny zkrátí, podle požadované velikosti o polovinu i víc; silnější řez dá méně, ale mohutnějších lat. Zimní mráz květní pupeny nepoškodí, protože vznikají až na jaře, a odrůda sama je mrazuvzdorná v celé České republice.
Kořeny chtějí propustnou, humózní půdu, která nevysychá, a nesnesou trvalé zamokření. Nejvíce lat se objeví na slunném místě, v polostínu zůstane list lesklejší. Odkvetlé laty mohou zůstat na koruně do jara a v zimě jí dávají jemnou kresbu.