Hrušeň obecná 'Clappova červená' (Pyrus communis 'Clappova červená') je barevná mutace staré letní odrůdy 'Clappova máslovka'. Od původní odrůdy se liší prakticky jen vybarvením plodu; růst, doba zrání i vlastnosti dužniny zůstávají v zásadě shodné. Strom roste bujně a tvoří velkou jehlancovitou korunu, do plodnosti nastupuje středně brzy a plodí pravidelně.
Plody jsou střední velikosti, baňatě hruškovitého tvaru, s hladkou slupkou bez rzivosti. Zbarvení je sytě červené a pokrývá převážnou část povrchu; červená se objevuje už na nedozrálých plodech a v průběhu zrání tmavne. Dužnina je bílá, jemně zrnitá, křehká, šťavnatá a sladká. Pro odbyt je barva podstatná, protože červené hrušky jsou v běžné nabídce vzácné a plody působí atraktivně i mimo hlavní sezonu.
Sklizňová zralost připadá na období od poloviny srpna do poloviny září podle polohy. Plody se sklízejí ještě tvrdé; konzumní zralosti dosahují zhruba dva týdny po sběru. U barevných mutací Clappovy platí stejné omezení jako u výchozí odrůdy: přezrálá dužnina rychle moučnatí a plod se kazí od jádřince, takže sklizeň nesnese odklad. Skladovatelnost je krátká, řádově dny až dva až tři týdny v chladu.
Odrůda je cizosprašná a potřebuje v okolí jinou hrušeň se shodnou dobou kvetení; osvědčenými opylovači jsou 'Boscova lahvice', 'Konference' a 'Williamsova'. Sama slouží jako dobrý opylovač jiných odrůd.
Stanoviště vyhovuje slunné a teplejší, s hlubší, přiměřeně vlhkou půdou. Osvětlení koruny přímo ovlivňuje intenzitu červeného vybarvení, proto se vyplatí korunu udržovat vzdušnou a prosvětlenou. Podnož určuje velikost stromu: na hrušňovém semenáči vzniká vzrostlý dlouhověký strom, na kdouloni zůstává koruna nižší, plodnost nastupuje dříve a plody bývají větší. Řez se provádí v předjaří, u mladých bujných stromů se doplňuje letním zaštipováním.
Plody jsou určeny hlavně k čerstvému konzumu, kde vynikne kombinace barvy a jemné dužniny. Zpracovat se dají na kompoty, ve kterých červená slupka obarví nálev, dále na mošty, sušení a destiláty. Pro dlouhé skladování se nehodí.
Intenzita červeného vybarvení kolísá podle ročníku a podle osvětlení. Plody uvnitř koruny zůstávají světlejší a barva se u nich nerozvine naplno, zatímco na osluněných koncích větví bývá vybarvení nejsytější. Chladné noci na konci léta antokyanové barvivo podporují, takže v ročnících s výrazným rozdílem denních a nočních teplot jsou plody tmavší. Prosvětlovací řez a mírnější hnojení dusíkem přispívají k lepšímu vybarvení i k pevnější dužnině.
Clappova červená je volba pro toho, kdo chce chuť klasické letní máslovky s nápadně vybarveným plodem. Stejně jako u výchozí odrůdy platí, že rozhoduje včasná sklizeň.
Výchozí odrůda 'Clappova máslovka' vznikla ve Spojených státech v Dorchesteru ve státě Massachusetts, kde ji ve druhé polovině devatenáctého století vypěstoval Thaddeus Clapp jako semenáč odrůdy 'Hájenka'. Červené mutace se u hrušní i jabloní objevují jako pupenové sporty, tedy náhodné změny v jedné větvi, které se dají udržet jen roubováním; u Clappovy byla taková větev s tmavě červenými plody nalezena a rozmnožena. Podobný původ mají i další červené hrušky v sortimentu, například červená mutace odrůdy 'Williamsova'. Přídomek červená v českém názvu odlišuje mutaci od původní žlutozelené odrůdy, jinak jsou obě pomologicky totožné.