Jabloň domácí 'Cortlandské + Kosztela' (Malus domestica 'Cortlandské + Kosztela') je dvouodrůdový strom: na společném kmeni a kořenech nese koruna větve dvou různých odrůd. Každá z nich má své kosterní větve, na kterých kvete, plodí a dozrává po svém, takže jablka obou odrůd si drží vlastní vzhled i chuť. Kmen, kořeny a podnož jsou pro obě části koruny jedny.
Polovinu úrody dává 'Kosztela', starší podzimní odrůda, kterou dnes člověk v zahradách potká jen zřídka. Její středně velká kulovitá jablka jsou nejdřív zelená a zráním zlátnou. Dužnina je aromatická, sladká a mimořádně šťavnatá, chuť navinulá se sladším podtónem. Právě množství šťávy z ní dělá jablko pro lis a pro hrnec, tedy na mošt, povidla a pečení. Trhá se v polovině září, k jídlu dozrává v říjnu a v chladném sklepě vydrží do prosince. Mráz i choroby snáší dobře, proto ji lze pěstovat bez chemické ochrany a v kterékoli oblasti.
Druhou polovinu koruny tvoří americké 'Cortlandské'. Jeho zaokrouhlené plody váží zhruba devadesát až sto dvacet pět gramů a na zelenožlutém podkladu je skoro celé pokrývá tmavá červeň. Sněhově bílá dužnina je křehká a šťavnatá, chuť sladce navinulá s aromatem, které odrůda zdědila po 'McIntoshi'. Řezná plocha hnědne jen pomalu, nakrájená jablka proto zůstávají dlouho světlá a hodí se na ovocné mísy, do salátů i do štrúdlu. Plody nedozrávají najednou, a tak se 'Cortlandské' na konci září sklízí ve dvou až třech probírkách. V chladném sklepě vydrží přes zimu.
Jabloně potřebují cizí pyl a tady ho mají přímo v koruně: obě odrůdy kvetou v překrývající se době a opylí se navzájem. Na malé zahradě tak stačí jediný strom bez dalšího opylovače.
Každá z odrůd roste jinak bujně. Kdyby se koruna nechala bez zásahu, silnější část by časem přerostla slabší a potlačila ji; při jarním řezu se proto silnější větve zkracují víc. U 'Cortlandského' má prosvětlování ještě druhý smysl, odrůda je náchylnější ke strupovitosti a padlí a vzdušná koruna po dešti rychleji oschne.
Jak velký strom vyroste, rozhoduje společná podnož. Na slabé M9 vzniká nízký zákrsek, který potřebuje celoživotní oporu a zálivku, středně bujné M26 a M7 dávají samonosný zahradní tvar a bujná MM106 nebo semenáč vysoký, dlouhověký strom pro extenzivní výsadbu. Místo má být slunné, půda propustná a výživná.
Protože obě odrůdy dozrávají ve druhé polovině září, zpracování se odbude v jedné vlně: šťavnatá 'Kosztela' jde do lisu a do zavařovacích hrnců, 'Cortlandské' se jí syrové a ukládá na zimu.
'Kosztela' je stará polská odrůda. Jako semenáč ji roku 1590 popsali mniši z kláštera v Czerwińsku, v 17. století rostla v zahradách paláce ve Wilanówě a patřila k oblíbenému ovoci krále Jana III. Sobieského a královny Marie Kazimíry. Do širšího pěstování se dostala v 19. století a známá je i jako 'Kosztel', 'Kosztyla' nebo 'Wierzbówka biała'. 'Cortlandské' vzniklo roku 1898 na zemědělské pokusné stanici v Genevě ve státě New York z křížení 'McIntoshe' a 'Ben Davisu'. Vyšlechtil ho profesor Spencer Ambrose Beach a do praxe se dostalo roku 1915.