Jabloň domácí 'James Grieve' (Malus domestica 'James Grieve') je starší podzimní odrůda ze Skotska, v českých zahradách běžná od roku 1954. Do plodnosti nastupuje brzy a rodí pravidelně a hojně. Strom roste středně bujně a vytváří vzdušnou kulovitou korunu.
Za dlouhou oblibu vděčí chuti. Žlutobílá dužnina je křehká a mimořádně šťavnatá, cukry a kyseliny jsou v ní dobře vyvážené a výsledek chutná sladce navinule a velmi dobře. Jablka jsou střední až velká, kulovitá až široce tupě kuželovitá a na jednom stromě vyrovnaná. Žlutou slupku zčásti kryje oranžové až červené žíhání.
Slabinou je slupka. Je tenká a jemná, takže se jablka snadno otlačí a po hrubším zacházení ztrácejí vzhled i trvanlivost. Trhají se ručně a ukládají do mělkých beden. Sklizeň připadá na druhou polovinu srpna až první polovinu září a probíhá nadvakrát, protože plody nedozrávají najednou a přezrálé snadno padají. K jídlu jsou hned po utržení a vydrží několik týdnů; na zimu se odrůda neskladuje.
V zahradě je 'James Grieve' cenný i jako opylovač. Je diploidní a dobře opyluje řadu podzimních i zimních odrůd, a proto se do smíšených výsadeb přidává právě kvůli sousedům. Sám potřebuje cizí pyl; dobře mu poslouží například 'Idared', 'Golden Delicious' nebo 'Discovery'.
Ke strupovitosti je náchylnější, hlavně ve vlhkých letech a na místech, kde se po ránu drží mlha. Pomáhá vzdušná koruna, pravidelný prosvětlovací řez a podzimní úklid spadaného listí, ve kterém choroba přezimuje. V zahradě bez postřiků se pěstovat dá, jen část jablek bude mít skvrnitou slupku, chuť však zůstane stejná. Zahuštěná koruna zhoršuje vybarvení a nahrává houbám, řez proto udržuje korunu vzdušnou a obnovuje plodný obrost.
Patří na slunce do výživné, propustné a přiměřeně vlhké půdy. Na M9 z něj bývá zákrsek do dvou a půl metru, který potřebuje trvalou oporu, na M26 nebo M7 samonosnější čtvrtkmen a na semenáči vysokokmen. Při velké násadě jablka drobní, takže se vyplatí probírka.
Kromě přímého jídla patří k ceněným moštovým jablkům konce léta. Šťáva z něj má výraznou vůni a vyváženou kyselinu. Hodí se také na kompoty, pyré a koláče; zpracovat je třeba do několika týdnů od sklizně.
Odrůda vznikla ve Skotsku jako semenáč odrůdy 'Pottovo' a nese jméno svého šlechtitele Jamese Grieva z Edinburghu. Do pěstování ji v roce 1890 uvedla edinburská firma Dickson a odtud se rychle rozšířila po Evropě. V Československu byla povolena v roce 1954 a stala se běžnou zahradní jabloní konce léta. Vzešla z ní řada červenějších mutantů, z nichž nejznámější je 'James Grieve red', a ve šlechtění se dodnes využívá pro chuť a šťavnatost.