Japonská slivoň 'Krasnaja Desertnaja' (Prunus salicina 'Krasnaja Desertnaja') patří k asijským slivoním, které se u nás pěstují vedle běžných švestek a slív. Japonské slivoně mají kulaté, šťavnaté plody s tenkou slupkou, dozrávají v létě, obvykle dřív než švestky, a jedí se hlavně čerstvé.
Typickým znakem je velmi časné kvetení. Strom se v předjaří zcela pokryje bílými květy ještě před olistěním. Je to krásná podívaná, ale zároveň největší riziko pro úrodu: pozdní mrazy květy snadno poškodí. Pro výsadbu se proto volí teplé místo mimo mrazové kotliny, nejlépe svah nebo chráněné místo u domu.
Většina japonských slivoní je cizosprašná. Opylovačem může být jiná japonská slivoň nebo myrobalán (alyča), které kvetou ve stejnou dobu. Běžné švestky kvetou později, a proto jako opylovač nestačí.
Strom roste rychle, vytváří širokou korunu a začíná plodit brzy. Konečnou velikost určuje podnož. Při bohaté násadě je vhodné plody probrat, aby nezůstaly drobné a větve se pod jejich tíhou nelámaly.
Daří se jí na slunném místě v propustné, živné půdě. Trvale zamokřenou nebo velmi těžkou půdu nesnáší. Prostokořenná sazenice se sází na podzim po opadu listí nebo brzy zjara: kořeny se namočí do vody, poškozené části se zakrátí a stromek se přiváže ke kůlu. V prvních letech potřebuje zálivku v suchu a kruh kolem kmínku bez trávy.
Peckoviny se řežou v létě, po sklizni, kdy se rány rychle hojí. Odstraňují se suché, křížící se a dovnitř rostoucí větve, aby koruna zůstala vzdušná. Prosvětlená koruna rychle oschne, což snižuje výskyt houbových chorob a moniliózy na plodech.
Japonské slivoně mají obecně sklon k častému přeplození a k rychlému stárnutí plodonosného dřeva. Pravidelný letní řez proto obnovuje mladé výhony, na kterých strom rodí nejvíc. Zjara je vhodné přihnojit kompostem a půdu pod korunou zamulčovat, aby v létě nevysychala; nedostatek vody v době růstu plodů vede k jejich opadu. Roubované místo se při výsadbě ponechává nad úrovní terénu a mladý kmínek je dobré první zimy chránit proti okusu zvěře.
Plody chutnají nejvíc čerstvé, přímo ze stromu. Dají se zpracovat i na kompoty, džemy a do koláčů, zralé plody ale ve spíži dlouho nevydrží.