Maliník žlutý 'Golden Everest' (Rubus idaeus 'Golden Everest') je remontantní žlutoplodá odrůda, u níž hlavní úroda dozrává na jednoletých výhonech. Rostlina tedy plodí už v roce výsadby, což je při zakládání nové výsadby podstatný rozdíl proti letním odrůdám, u nichž se čeká na druhý rok.
Rostlina je pravokořenná, roste vzpřímeně do výšky zhruba sto padesáti až dvou set centimetrů a šíří se kořenovými výběžky do okolí. Vzpřímený habitus usnadňuje sklizeň i vyvázání k opoře.
Plody jsou velké, kulovité až mírně kuželovité, žluté až zlatavé, aromatické a výrazně sladké. Jako u ostatních žlutých malin platí, že chybí antokyanová barviva, takže plody neobarvují ruce ani nádobí a bývají snášeny i lidmi citlivými na červené ovoce. Struktura je měkčí, plody se proto zpracovávají brzy po sklizni.
Sklizeň probíhá ve dvou vlnách. První začíná dozrávat od srpna, druhá od poloviny září a pokračuje podle počasí do října. Plody dozrávají postupně, takže se sbírá každé dva až tři dny. Odrůda je samosprašná, k úrodě tedy stačí jediná rostlina.
Odolnost proti mrazu i běžným chorobám je dobrá, což zajišťuje stabilní výnos bez nutnosti soustavné chemické ochrany. Odrůda je uváděna jako vhodná do všech pěstitelských oblastí.
Stanoviště vyhovuje slunné, s humózní, úrodnou a dostatečně vlhkou půdou, ideálně mírně kyselou; maliník nesnáší zamokření ani vysychavé písčité půdy. Mělké kořeny vyžadují mulč a zálivku, zejména v době nalévání plodů. Půda pod porostem se nekypří, aby se kořeny nepoškodily.
Řez se u remontantních odrůd dá vést dvěma způsoby. Při využití obou sklizní se po první vlně odstraní odplozené dvouleté výhony u země a jednoleté se ponechají. Jednodušší postup je sestřihnout v předjaří nebo na podzim veškeré výhony u země; rostlina pak plodí jednou, zato soustředěně, na nově vyrostlých výhonech od konce léta do podzimu. Tento způsob zároveň přerušuje vývojový cyklus některých škůdců a odpadá vyvazování přes zimu.
Plody se používají čerstvé, mražené, na džemy, rosoly, sirupy, dezerty a ovocná vína.
Množení je u maliníku snadné až příliš. Rostlina sama vytváří kořenové výběžky, které vyrážejí i metr od mateřského trsu a postupně zabírají okolní záhon; přebytečné se vyrýpnou i s částí kořene a dají se přesadit jinam nebo odstranit. Kdo chce výsadbu udržet v mezích, ohraničí ji zahradním obrubníkem zapuštěným do půdy nebo pravidelně podřezává okraj rýčem. Výsadbu je vhodné po osmi až deseti letech přemístit na nové místo, protože v půdě se hromadí půdní patogeny.
Golden Everest je vhodná odrůda pro pěstitele, který chce sklízet maliny až do podzimu a preferuje sladší, méně kyselé plody.
Žluté maliny nejsou samostatný druh, ale barevná forma maliníku obecného, u níž chybí antokyanová barviva; taková rostlina se v přírodě objevuje jako mutace a v zahradách se udržuje vegetativním množením. První žluté odrůdy se dostaly do sortimentu na začátku dvacátého století, ale výrazněji se rozšířily až s remontantními typy od šedesátých let, kdy je do programů zařadily americké a evropské šlechtitelské stanice. Jméno Golden Everest kombinuje odkaz na barvu plodu se slovem Everest, které se v názvech stáleplodících odrůd používá jako obraz nepřetržité, vrcholící sklizně.