Maliník žlutý 'Golden Everest' (Rubus idaeus 'Golden Everest') je remontantní žlutoplodá malina, jejíž hlavní úroda dozrává na jednoletých výhonech. Plodí tedy už v roce výsadby, což při zakládání nové výsadby znamená celou sezonu náskoku proti letním odrůdám.
Roste vzpřímeně do výšky 150 až 200 cm a do okolí se šíří kořenovými výběžky. Rovné pruty usnadňují sklizeň i vyvázání k opoře.
Plody jsou velké, kulovité až mírně kuželovité, žluté až zlatavé, aromatické a výrazně sladké, méně kyselé než běžné červené maliny. Žluté maliny nemají antokyanová barviva, takže nebarví ruce ani nádobí a často je snesou i lidé, kterým červené ovoce nesedí. Dužnina je měkčí a plody se zpracovávají ještě týž den po sběru.
Sklízí se ve dvou vlnách. První začíná v srpnu, druhá od poloviny září a podle počasí pokračuje do října. Plody zrají postupně a keř se obchází každé dva až tři dny. Opylovače nepotřebuje, plodí i samotný keř bez dalších maliníků.
Dobře odolává mrazu i běžným chorobám, plodí stabilně bez soustavné chemické ochrany a hodí se do všech pěstitelských oblastí. Potřebuje slunce a humózní, úrodnou, dostatečně vlhkou a nejlépe mírně kyselou půdu. Zamokření ani vysychavý písek nesnáší. Mělké kořeny ocení mulč a zálivku při nalévání plodů; půda pod porostem se nekypří.
Řez jde vést dvojím způsobem. Má-li keř dát obě vlny, odstraní se po první sklizni u země odplozené dvouleté výhony a jednoleté zůstanou. Jednodušší je seříznout v předjaří nebo na podzim všechny výhony u země: keř pak plodí jednou, ale soustředěně, od konce léta do podzimu, odpadá vyvazování přes zimu a přeruší se vývoj některých škůdců.
Výběžky se objevují i metr od mateřského keře a bez hlídání zaberou okolní záhon. Přebytečné se vyrýpnou i s kouskem kořene a přesadí jinam. Výsadbu udrží v mezích obrubník zapuštěný do půdy nebo pravidelné podřezávání okraje rýčem. Po osmi až deseti letech se maliník přestěhuje na nové místo, protože se v půdě hromadí původci chorob.
Plody se jedí čerstvé, mrazí se a zpracovávají na džemy, rosoly, sirupy, dezerty i ovocná vína. Odrůda se hodí pro toho, kdo chce sklízet maliny až do podzimu a dává přednost sladším plodům.
Žluté maliny nejsou samostatný druh, ale barevná forma maliníku, které chybějí antokyanová barviva. V přírodě se objevuje jako mutace a v zahradách se udržuje vegetativním množením. První žluté odrůdy se do sortimentu dostaly na začátku dvacátého století, výrazněji se ale rozšířily až s remontantními typy od šedesátých let, kdy je do svých programů zařadily americké a evropské šlechtitelské stanice. 'Golden Everest' patří k těmto remontantním žlutým malinám.