Pukol okrouhlolistý 'Coccinea' (Lagerstroemia indica 'Coccinea') je opadavý keř s ohnivě červenými letními květy. Červená patří u krepových myrt k nejvýraznějším a nejméně běžným barvám, a právě proto je 'Coccinea' mezi barevnými odrůdami vyhledávaná. Kvete v druhé polovině léta, kdy nabídka kvetoucích keřů slábne, a přináší do zahrady sytou barvu až do počátku podzimu.
Květenství tvoří kuželovité laty složené z drobných květů se zvlněnými, jakoby zmačkanými okvětními lístky, které daly krepové myrtě její jméno. Barva je sytě červená a kvetení probíhá zhruba od července do září. Kvetení je bohaté a při odstranění odkvetlých lat se často obnovuje. Tmavě zelené listy, které bývají při rašení bronzově naběhlé, se na podzim barví do oranžových a červených tónů, takže rostlina zůstává ozdobná i po odkvětu.
Vzrůst je oproti nejvyšším pukolům spíše kompaktní, keřovitý a hustý; rostlina dorůstá zhruba jednoho a půl až dvou a půl metrů. Mimo sezónu upoutá hladká odlupčivá kůra, která u starších rostlin odkrývá skořicově šedý povrch. Krepová myrta kvete na letorostech, tedy na dřevě vytvořeném v témže roce, takže i po případném zimním namrznutí obvykle na jaře obrazí a vykvete.
V podmínkách České republiky je pukol na hranici mrazuvzdornosti. 'Coccinea' potřebuje nejteplejší a nejslunnější stanoviště, ideálně u jižní zdi chráněné před větrem, kde nashromážděné teplo podpoří jak sytost barvy, tak bohatost kvetení. V teplejších polohách a na chráněném místě dokáže přezimovat i ve volné půdě; v našem zahradnictví v Plzni pukoly venku přezimovaly. V chladnějších a otevřených polohách je jistější pěstování v nádobě s přezimováním v chladné světlé místnosti, nebo důkladné zakrytí báze rostliny na zimu.
Půda má být propustná a humózní. V době sucha rostlina ocení zálivku, jinak je po zakořenění nenáročná a suchovzdorná. V zahradě se 'Coccinea' uplatní jako barevná solitéra na teplém místě, u jižních stěn a zpevněných ploch nebo ve velké nádobě na terase. Kompaktnější vzrůst ji předurčuje i do menších teplých zahrad. Řez se provádí brzy na jaře zkrácením loňských výhonů, čímž se podpoří bohatší násada květů.
Kompaktnější vzrůst dělá z 'Coccinea' jednu z mála krepových myrt vhodných i do menších teplých zahrad a na terasy, kde velké odrůdy zabírají příliš prostoru. V nádobě vytvoří výraznou letní dominantu a snáze se na zimu přenese do chráněného prostoru. Sytě červená barva je nejintenzivnější na plném slunci; v polostínu květy blednou a kvetení je slabší, proto se vyplatí najít rostlině skutečně nejteplejší a nejosluněnější místo. Řez snáší dobře a po jarním zkrácení loňských výhonů nasazuje nejbohatší květenství. Červené květy působí výrazně vedle bíle a žlutě kvetoucích rostlin a se stříbřitým olistěním; naopak k růžovým a fialovým odrůdám se hodí méně, protože si barevně konkurují. Dřevina je dlouhověká a s věkem kvete stále bohatěji, přičemž současně rozvíjí ozdobnou odlupčivou kůru, takže i mimo dobu květu zůstává v zahradě zajímavá po celý rok.
Přídomek 'Coccinea' pochází z latinského coccineus, tedy šarlatově červený – stejný kořen nese i košenila, červené barvivo získávané kdysi z hmyzu. Červeně kvetoucí pukoly byly mezi prvními barevnými odrůdami, které se v Evropě pěstovaly ve středomořských zahradách a na Riviéře, kde krepová myrta zdomácněla natolik, že patří k typickým dřevinám prázdninových letovisek. V našich podmínkách je stále dřevinou pro nejteplejší mikroklima.