Rybíz bílý 'Witte Hollander' (Ribes rubrum 'Witte Hollander') je stará nizozemská odrůda bílého rybízu. Bílé rybízy nejsou samostatný druh, ale barevná forma rybízu červeného, u níž chybí antokyanové barvivo ve slupce. Rozdíl není jen ve vzhledu: bílé odrůdy mají obvykle nižší obsah kyselin a jemnější chuť, takže se snáz jedí čerstvé.
Rostlina je pravokořenná, roste jako středně silný keř s kompaktním, dobře tvarovatelným habitem, dorůstající zhruba jednoho až jednoho a půl metru výšky. Výhony jsou vzpřímené až mírně převislé pod tíhou plodů.
Bobule jsou středně velké až velké, kulaté, bílé až světle žluté a natolik průsvitné, že je v nich vidět jádra. Uspořádané jsou v dlouhých hroznech, které se snadno odtrhávají celé. Chuť je jemně sladkokyselá a osvěžující, bez ostré kyselosti typické pro červené odrůdy. Slupka je tenčí, plody se proto zpracovávají brzy po sklizni.
Zrání připadá na červen a červenec, podle polohy zhruba na první až druhou polovinu července. Plodnost je vysoká a pravidelná. Odrůda je samosprašná, k úrodě tedy stačí jediný keř, i když sousedství dalšího rybízu nasazení bobulí zvyšuje.
Stanoviště vyhovuje slunné až mírně polostinné, s propustnou, humózní a přiměřeně vlhkou půdou. U bílých odrůd platí, že přímé prudké slunce v poledních hodinách může světlé bobule spálit, takže lehké odclonění v nejteplejších hodinách plodům prospívá. Kořenový systém je mělký; mulčování udrží vláhu a potlačí plevel. Mrazuvzdornost je plná.
Řez se vede stejně jako u červeného rybízu, protože bílé odrůdy plodí na krátkých plodonoších na dvou- až čtyřletém dřevě. Ročně se odstraňují dva až tři nejstarší výhony u země a ponechává se stejný počet nových; keř má mít zhruba osm až dvanáct výhonů různého stáří. Kompaktní růst této odrůdy usnadňuje i pěstování ve tvaru nízkého stromku nebo u zdi.
Plody se hodí především k čerstvému konzumu, kde vynikne jemná chuť. Dále na rosoly, které z bílého rybízu vycházejí světlé a čiré, na sirupy, šťávy, ovocná vína, dezerty a mražení. Obsah pektinu je stejně vysoký jako u červených odrůd, takže rosolování probíhá bez přídavných látek.
Bílé rybízy jsou v zahradách méně obvyklé než červené a částečně to souvisí s prodejností: světlé plody vypadají méně nápadně a v obchodě se hůř uplatní. Pro domácí pěstování je to ale spíš výhoda, protože mírnější chuť snesou i děti a plody se dají jíst přímo z keře bez cukru. Kombinace bílé, červené a černé odrůdy v jedné výsadbě navíc rozloží sklizeň do delšího období a rozšíří možnosti zpracování.
Witte Hollander je odrůda pro toho, kdo hledá mírnější chuť rybízu a světlé plody pro čerstvou spotřebu.
Witte Hollander patří k tradičním nizozemským odrůdám a jméno se doslova překládá jako Bílá holandská; v českých pramenech se objevuje i pod tímto překladem. Vznik bílých rybízů souvisí s tím, že jde o barevné mutace rybízu červeného, které se v zahradách objevovaly náhodně a udržovaly se řízkováním. Nizozemsko bylo od sedmnáctého století centrem zahradnictví v severní Evropě a řada odrůd drobného ovoce odtud pochází; Witte Hollander se z nizozemských zahrad rozšířila do Německa a střední Evropy a v sortimentu se drží dodnes. V německy mluvících zemích se prodává pod jménem 'Weiße Holländische'.