Rybíz růžový 'Rose de Champagne' (Ribes rubrum 'Rose de Champagne') je starý evropský kultivar, který se v zahradách drží přes dvě stě let a moderní šlechtění ho nevytlačilo. Důvodem je chuť. Bobule má méně kyselin než červený rybíz a bez červeného barviva ve slupce jí chybí i trpkost; výsledkem je jemná, sladší a výrazně aromatická chuť. Mezi rybízy jde o jednu z nejsladších odrůd, jejíž plody se jedí rovnou z keře, kladou se vcelku na dezerty nebo se z nich vaří světlé želé.
Bobule je středně velká, masově růžová a téměř průsvitná, takže proti slunci prosvítají semena. V dlouhém hroznu vypadá jako navlečené skleněné korálky. Dozrává od začátku do poloviny července, mezi růžovými rybízy tedy raně až středně, později než polská 'Lubawa'. Plodnost je střední až vysoká a odrůda je samosprašná.
Keř roste bujně a robustně, dorůstá 150 až 200 cm a s věkem řídne. Kvete pozdě, v květnu až červnu, a proto mu pozdní mrazíky škodí méně než raně kvetoucím rybízům; v mrazových polohách je to podstatná výhoda. Keř je mrazuvzdorný. Daří se mu na slunci i v polostínu, v humózní půdě s rovnoměrnou vláhou; na plném slunci jsou bobule nejsladší a nejvíc průsvitné. Dlouhé hrozny se sklízejí celé a na stůl se mohou podávat i se stopkou.
Slabinou je list ve vlhkých letech. Odrůda je náchylná k antraknóze a plísni na listech, a čím hustší keř a vlhčí místo, tím dřív listy dostanou skvrny a opadnou. Proto se jí vyplatí vzdušné stanoviště, volný spon kolem 150 cm a pravidelné prosvětlování. Při řezu po sklizni se odstraňují nejstarší a do středu rostoucí výhony, aby list po dešti rychle oschl; mohutný keř tak zůstává zdravý i plodný.
Proti 'Lubawě' má 'Rose de Champagne' menší, ale tmavší bobuli, pozdější zrání a podstatně mohutnější keř. S bílými rybízy ji spojuje mírnost chuti, navíc však přináší barvu, která na stole působí. Je to odrůda pro zahradu, kde se rybíz jí z ruky a kde nejde o rekordní sklizeň. Historicky se z jejích plodů vyrábělo i bílé víno, dnes slouží hlavně jako ovoce na stůl. K dostání je keřová i stromková forma.