Slivoň švestka 'Bystrická' (Prunus domestica 'Bystrická'), vedená také pod jménem Bystrická muškátová, je pozdní pravá švestka rozšířená především na Slovensku a na jihovýchodní Moravě. Strom roste středně silně až silně, vytváří vzpřímenou až rozložitou korunu a v plné plodnosti nese pravidelnou a vysokou úrodu.
Plody jsou střední velikosti, zpravidla třicet až pětatřicet gramů, protáhle oválné, s tmavě fialovou až modrofialovou slupkou pokrytou jemným ojíněním. Dužnina je zelenožlutá, pevná, sladká a výrazně aromatická; právě aroma je důvodem přídomku muškátová. Od pecky se odděluje čistě, což usnadňuje sušení i zpracování na povidla. Podíl cukru patří u této odrůdy k vyšším v sortimentu, a to určuje její hlavní využití.
Zrání připadá na druhou polovinu září, v chladnějších polohách i na přelom září a října. Odrůda je samosprašná, takže k dobré úrodě stačí jediný strom a přítomnost dalšího opylovače není podmínkou. Do plodnosti nastupuje po výsadbě poměrně brzy a plodí pravidelně, bez výrazného střídání let.
Stanoviště vyhovuje slunné, se střední až těžší, dostatečně vlhkou půdou. Odrůda je považována za nenáročnou a vhodnou do většiny pěstitelských oblastí včetně vyšších poloh, kde ale pozdní zrání může být na hranici. Podnož určuje konečnou velikost stromu: myrobalán dává vzrostlý strom pro polní a extenzivní výsadby, na slaběji rostoucích podnožích zůstává koruna nižší a snadněji se sklízí. Řez se vede spíše po sklizni než v předjaří, aby rány dobře zaschly. Pozdní zrání plodů znamená, že v deštivém podzimu hrozí praskání a moniliová hniloba, proto se vyplatí sklízet průběžně.
Hlavní využití plodů je v destilaci. Vysoká cukernatost a silné aroma dávají kvalitní slivovici, což je hlavní důvod, proč se odrůda na Slovensku a na Moravě drží v sadech i v záhumencích. Vedle toho se plody dobře uplatní na povidla, sušení, kvašení, koláče i knedlíky. K čerstvému konzumu jsou použitelné, ale sladkostí i strukturou dužniny míří spíš ke zpracování.
Pro pálení se plody nechávají na stromě co nejdéle, ideálně až do fáze, kdy jsou plně měkké a slupka se mírně svrašťuje; cukernatost tím dále stoupá. Do kvasu patří plody bez pecek nebo alespoň bez rozdrcených pecek, aby se do destilátu nedostal kyanovodík z jádra. Pro sušení se naopak sklízí o něco dříve, dokud dužnina drží tvar. Pozdní termín zrání znamená, že v deštivém podzimu je nutné sledovat moniliovou hnilobu a napadené plody průběžně odstraňovat.
Bystrická je odrůda pro pěstitele, který chce pozdní, sladkou a aromatickou švestku bez starostí s opylovačem. Její silná stránka je zpracování, zejména pálení; slabinou je pozdní termín zrání, který ji v chladných polohách znevýhodňuje.
Bystrická patří ke krajovým slivoním karpatského oblouku. Jméno odkazuje k slovenskému místnímu jménu Bystrica, které se v tamní toponymii opakuje a vychází ze slova bystrý ve významu rychle tekoucí voda. Odrůda se rozšířila z domácího prostředí slovenských a moravských záhumenků, kde se pěstovala hlavně pro pálení, a do školkařských sortimentů se dostala až podstatně později, když se hledaly samosprašné pozdní švestky odolné k běžným podmínkám. Přídomek muškátová získala pro silné aroma dužniny, které připomíná muškátové odrůdy révy. Vedle pozdní Bystrické se v prodeji objevuje i dřívější výběr označovaný jako Bystrická raná.