Švestkomeruňka 'Aprisali' (Prunus hybrid 'Aprisali') je mezidruhový kříženec japonské slivoně a meruňky, tedy zástupce skupiny, která se v anglicky mluvícím světě označuje jako plumcot nebo pluot. Vzhledem se plod blíží slivoni, chutí a aromatem meruňce, a právě tato kombinace je důvodem, proč se skupina v posledních dvou desetiletích rozšířila i do evropských zahrad.
Plody jsou velké, kulovitě oválné, s hladkou fialovou slupkou. Dužnina je karmínově červená, šťavnatá, příjemně aromatická a s vyšším podílem cukru než u běžných slivoní. Chuť je popisována jako složitější než u obou rodičů: základ tvoří sladkost slívy, přes ni prochází meruňkové aroma. Dužnina drží tvar a od pecky se odděluje dobře.
Zrání připadá na červenec, tedy do období, kdy zrají první rané slivoně a končí hlavní sklizeň meruněk. Odrůda je samosprašná, k úrodě tedy stačí jediný strom a přítomnost jiné slivoně nebo meruňky není podmínkou, i když sousedství kvetoucí peckoviny může násadu podpořit.
Strom roste středně silně a vytváří rozložitou korunu. Kvete raně, podobně jako meruňka, což je zároveň hlavní pěstitelské riziko: v polohách s pravidelnými pozdními mrazíky může květ pomrznout. Vhodné je proto stanoviště chráněné před ranním sluncem po mrazivé noci, nejlépe u zdi orientované na jih nebo na jihozápad. Půda má být propustná, vápnitější, bez zamokření; podmáčení peckoviny nesnášejí.
Podnož ovlivňuje růst i snášenlivost půdy. U švestkomeruněk se používají podnože slivoňového typu, nejčastěji myrobalán nebo St. Julien, které dávají středně velký strom a lépe snášejí těžší půdy než podnože meruňkové. Řez se vede po sklizni nebo v letním období, kdy rány rychle zasychají a snižuje se riziko klejotoku a moniliového odumírání větví.
Plody jsou určeny hlavně k čerstvému konzumu, kde vynikne jejich aroma i barva dužniny. Zpracovat se dají na kompoty, marmelády, koláče a mražení; barevná dužnina dává zavařeninám sytě červený odstín. Odrůda je uváděna jako odolná k chorobám i mrazu ve dřevě.
Mezidruhoví kříženci mají oproti čistým druhům jednu praktickou nevýhodu: zkušeností s nimi je málo a chování v konkrétní lokalitě se dá odhadnout jen zhruba. Doba zrání se mezi ročníky liší o dva až tři týdny podle průběhu jara a plody dozrávají postupně, takže sklizeň probíhá na několikrát. Plody se sklízejí, když slupka plně ztmavne a dužnina u stopky mírně povolí; přezrálé se rychle kazí. Násada bývá v prvních letech nevyrovnaná a ustálí se až po nástupu do plné plodnosti.
Aprisali je odrůda pro pěstitele, který chce v zahradě něco mimo běžný sortiment a zároveň nechce řešit opylovače. Rizikem zůstává rané kvetení; v teplejších polohách jde o spolehlivou a chutnou peckovinu.
Křížení slivoní s meruňkami má kořeny v Kalifornii na konci devatenáctého století, kdy Luther Burbank vytvořil první plody označované jako plumcot. Na jeho práci navázali američtí šlechtitelé ve dvacátém století a vznikly celé řady křížení lišící se podílem obou rodičů: plumcot s vyrovnaným poměrem, pluot s převahou slivoně a aprium s převahou meruňky. Do Evropy se tyto novinky dostaly až na přelomu tisíciletí a jsou nabízeny pod obchodními názvy, ne pod klasickými pomologickými jmény. Předpona apri- v označení 'Aprisali' odkazuje k meruňce, latinsky Prunus armeniaca, anglicky apricot, a je společná i dalším křížencům z této skupiny.