Třešeň chrupka 'Vega' (Prunus avium 'Vega') je kanadská velkoplodá chrupka, ceněná pro spojení velkého plodu, pevné dužniny a spolehlivé plodnosti. Mladý strom roste bujně, později se uklidní a korunu rozkládá spíš do šířky. Na semenné podnoži dosahuje šesti až osmi metrů, na slabších podnožích zůstane tak nízký, že se plody dají sbírat ze země.
Plod je velký a srdčitý. Základní barva slupky je žlutá, přes ni se táhne červené líčko, které na slunné straně koruny pokryje větší část plodu. Světlá dužnina je pevná a šťavnatá, chutná sladce s jemnou navinulostí a od pecky jde dobře. Velikost si plody drží, i když je strom obsypaný.
Slabinou je praskání. Jako většina světlých chrupek nasaje plod za vytrvalého deště v době zrání vodu a slupka povolí. 'Vega' se proto lépe uplatní v sušší poloze nebo pod stříškou či plachtou, která v kritických dnech déšť od koruny odkloní.
Zraje ve druhé polovině třešňové sezony, obvykle od konce června do první poloviny července; přesný termín posouvá nadmořská výška a průběh jara. Kvete středně pozdně, a jarní mrazíky jí proto škodí méně než raně kvetoucím odrůdám. Mrazuvzdornost dřeva je dobrá.
Sama se neopylí, a bez partnera tedy nasadí jen málo. Jako opylovač se osvědčily 'Stella', 'Sunburst', 'Lapins', 'Hedelfingenská' a 'Sam'; podstatné je, aby kvetly ve stejném čase.
Patří na slunce a do vzdušné polohy s hlubší, propustnou půdou. Těžký jíl a vysoká hladina spodní vody jí nesvědčí. Podnož rozhoduje o tom, jaký strom vyroste: semenáč ptačí třešně dá mohutný strom do extenzivní výsadby, slabé podnože typu Gisela nebo Colt nižší korunu, která začne plodit dřív. Řez se plánuje až po sklizni; v předjaří by rány zasychaly pomalu a hrozil by klejotok.
Plody jsou především na jídlo z ruky. Díky pevné dužnině snesou přenášení i krátké chlazení, takže se hodí i k prodeji ze dvora. V kompotu si zachovají tvar a zpracovat se dají také na zavařeniny, sirupy, do moučníků nebo na pálenku.
Proti tmavým chrupkám 'Kordia' a 'Hedelfingenská' nabízí 'Vega' světlý, žlutočervený plod. Za velké plody a pravidelnou úrodu se u ní platí dvěma věcmi: nutností opylovače a citlivostí k dešti v době zrání. Kde lze obojí zajistit, dává rok co rok vyrovnaný výnos.
'Vega' pochází z kanadské výzkumné stanice ve Vinelandu v Ontariu. Šlechtění třešní tam běží od roku 1917 a vzešla odtud řada odrůd, které se rozšířily po celém světě, mezi nimi 'Vista', 'Venus' a 'Valera'. Do evropských výsadeb se 'Vega' dostala ve druhé polovině dvacátého století a světlou barvou plodu se dodnes odlišuje od převážně tmavých chrupek. U nás se pěstuje v zahradách i v menších sadech.