Vrba sachalinská 'Golden Sunshine' (Salix udensis 'Golden Sunshine') je opadavý keř až nízký strom pěstovaný pro barvu olistění. Mezi žlutolistými dřevinami je nezvyklá tím, že barvu drží po celou vegetační sezonu a nepřechází brzy do zelené, jak je u této skupiny běžné.
Habitus je vzpřímený, hustý a poměrně ucelený, bez sklonu k rozvolňování, které je u vrb obvyklé. Výhony vyrůstají z báze i z kostry a rostou přímo vzhůru; keř tak drží pravidelný obrys i bez řezu. Letorosty jsou tenké, pružné a načervenalé.
Listy jsou úzce kopinaté, sedm až deset centimetrů dlouhé, s jemně pilovitým okrajem. Při rašení jsou světle žlutozelené, během léta se prohlubují do zlatožluté a na konci sezony přecházejí do limetkově zelené. Barva je nejsytější na nových přírůstcích, což je praktický důvod, proč se rostlina pravidelně zmlazuje.
Kvetení je nenápadné. Vrby kvetou jehnědami před vyrašením listů nebo současně s nimi; u této odrůdy se jehnědy objevují jen ojediněle a ozdobnou hodnotu nemají. Rostlina se pěstuje výhradně pro list.
Sezonní průběh je jednoduchý: světlé rašení v dubnu, zlatožluté olistění po celé léto, limetkový nádech na podzim a opad bez výrazného zbarvení. V zimě zůstává jen kostra červenavých výhonů.
Stanoviště vyhovuje slunné i polostinné. Na plném slunci je barva nejsytější; v polostínu je olistění spíše zelenožluté. Rostlina snáší vítr a městské prostředí.
Půda může být téměř jakákoli, od kyselé po zásaditou, těžká i lehká. Podmínkou je rovnoměrná vlhkost, protože vrba má vysokou spotřebu vody; v suchém a horkém létě bez zálivky listy zasychají od okrajů a keř předčasně opadává. Naopak zamokření a periodické zaplavení snáší lépe než většina okrasných dřevin, takže se hodí do dešťových záhonů a k vodním prvkům.
Vzrůst je rychlý. Konečná velikost dosahuje dvou až čtyř metrů výšky i šířky, roční přírůstek při dostatku vláhy padesáti až osmdesáti centimetrů. Mrazuvzdornost odpovídá zhruba minus sedmadvaceti stupňům, což ve většině českých poloh stačí.
Řez rostlina snáší v jakémkoli rozsahu a v podstatě kdykoli mimo zimu; nejvhodnější je předjaří. Zmlazení hlubokým sestřihem vede k mohutným novým letorostům s nejsytější barvou, takže řez zde slouží nejen k udržení velikosti, ale i k obnovení barevného efektu. Rostlina se dá vést jako nízký keř, jako vyšší solitéra i jako stříhaný barevný prvek.
Kořenový systém je bujný a vodomilný, což je u vrb obecně známé omezení. Rostlina se nevysazuje do blízkosti kanalizace, drenáží a jímek, kde kořeny prorůstají do potrubí, ani do těsného sousedství staveb.
Množení je snadné dřevitými řízky, které se v předjaří zapíchnou do vlhké půdy a během sezony zakoření; jde o nejjednodušší způsob množení mezi okrasnými dřevinami vůbec.
V zahradě se odrůda používá jako barevná solitéra, do smíšených výsadeb, k vodním prvkům a do dešťových záhonů, jako rychlá clona a do velkých nádob. Kombinuje se s tmavolistými dřevinami a s modře kvetoucími trvalkami, proti kterým zlatá barva vynikne.
Druh pochází z východní Asie, z východní Sibiře, Kamčatky, Sachalinu a Japonska, kde roste na březích vodních toků a na vlhkých pláních. Druhové jméno udensis odkazuje na řeku Udu ve východní Sibiři, odkud byl druh popsán. V zahradnictví je tento druh znám především odrůdou 'Sekka' s plochými, fasciovanými výhony používanými do vazeb. Žlutolistá odrůda 'Golden Sunshine' je mladá, byla objevena v roce 2005 a do evropského sortimentu se dostala teprve v posledních letech; jméno popisuje barvu olistění.