Svída výběžkatá 'Kelseyi' (Cornus stolonifera 'Kelseyi') je zakrslý kultivar severoamerické svídy. Základní druh dorůstá dvou až tří metrů, 'Kelseyi' zůstává pod metrem, hustě se větví tenkými větvičkami a v zahradě slouží hlavně jako nízký pokryv půdy.
Keř je hustý, polokulovitý až poléhavý. Dorůstá 60 až 90 cm výšky a 90 až 150 cm šířky. Stejně jako celý druh se rozrůstá výběžky a větve ležící na zemi zakořeňují, porost se proto pozvolna rozšiřuje a zapojuje do souvislé plochy. V obrubovaném záhonu se okraj jednou za sezonu zarovná rýčem, ve volné výsadbě tato vlastnost naopak pomáhá rychle zakrýt plochu.
Listy jsou vstřícné, vejčitě eliptické, 3 až 6 cm dlouhé, středně až tmavě zelené, s obloukovitou žilnatinou. Na podzim se barví matně purpurově červeně. V květnu a červnu se objevují drobné bílé vrcholíky, v létě po nich zůstávají bělavé peckovice.
Mladé výhony jsou červené, starší červenohnědé až hnědé. Barva kůry je slabší než u vysokých svíd a drží jen na mladém dřevě, proto se staré výhony průběžně vyřezávají. Jako zimní ozdoba tedy 'Kelseyi' vysokým svídám na kůru nekonkuruje; jejím úkolem je nízký a hustý porost, který pokryje zem.
Slabinou je skvrnitost listů, která se objevuje hlavně koncem léta a na podzim. Potíže může působit i spála listů a rakovina větviček, napadené a staré větve se proto vyřezávají u země.
Snese slunce i polostín, na slunci jsou mladé výhony barevnější. Půda má být čerstvě vlhká až vlhká, humózní a propustná; druh pochází z břehů toků a mokřin a dočasné zamokření snáší. Zvládne těžší jílovité půdy i městské prostředí, na vysychavých píscích trpí a listy předčasně zasychají. Na exponované místo se nehodí. Mrazuvzdornost je do -45 °C.
Roste pomalu až středně rychle, ročně přiroste 10 až 20 cm a konečné velikosti dosáhne asi za pět let. Řez snáší velmi dobře, včetně sestřihu celého porostu k zemi.
Uplatní se jako nízký půdopokryvný keř na svazích a náspech, v lemech, u jezírek a jako podsadba před vysoké svídy na kůru. Hodí se i do předních partií smíšených výsadeb, kde nezastíní sousedy; s vysokými travinami a vrbami tvoří kontrast nízké plochy a svislých tvarů.
Svída výběžkatá roste v Severní Americe od Aljašky po Mexiko na březích vodotečí a v mokřadech a původní obyvatelé přidávali její kůru do kuřáckých směsí kinnikinnick. 'Kelseyi' vznikl výběrem zakrslého semenáče v americké školce a v obchodě je od roku 1939. Byl prvním skutečně nízkým kultivarem tohoto druhu, který se rozšířil do zahrad, a dodnes patří k nejnižším svídám vůbec.